Půst
Půst je záměrné dočasné omezení nebo úplné zastavení příjmu potravy (a často i nápojů s energetickou hodnotou) na dobu od několika hodin až po několik dní. Existují různé formy půstu:
- Přerušovaný půst (intermittent fasting): Střídá se období jídla (např. 8 hodin denně) a období půstu (např. 16 hodin)¹.
- Střídavý půst (ob den): Jeden den se jí normálně (nebo mírně omezeně), následující den se energetický příjem omezí přibližně na 25 % běžného příjmu².
- Celodenní půst: Během 24 hodin, případně déle, se nekonzumuje nic kromě vody a nápojů bez energie³.
- Přísnější terapeutický půst: Trvá několik dní až týdnů a probíhá ve specializovaných zařízeních pod lékařským dohledem⁴.
Proč se půst praktikuje?
- Metabolická úprava: Krátkodobé hladovění snižuje vylučování inzulinu a tělo začne ve větší míře využívat tuky jako zdroj energie⁵. V klinických studiích se u některých forem půstu pozorovalo zlepšení citlivosti na inzulin a dalších kardiometabolických ukazatelů⁵.
- Autofagie: Půst patří mezi nejsilnější podněty autofagie – procesu, při kterém buňky odstraňují poškozené struktury. Většina důkazů pochází z pokusů na zvířatech, přesná doba jejího nástupu u lidí není známa⁶.
- Redukce hmotnosti: Omezení energetického příjmu vede k energetickému deficitu a hubnutí; ve studiích byl úbytek hmotnosti podobný jako při běžném každodenním omezení kalorií⁷.
Upozornění a kontraindikace
- Riziko podvýživy a dehydratace: Delší půst bez odborné kontroly může vést k nedostatku vitaminů, minerálů a elektrolytů. I při lékařském dohledu se často vyskytují nežádoucí účinky, většinou mírné⁸.
- Chronická onemocnění: Lidé s cukrovkou (hlavně při léčbě inzulinem či jinými léky snižujícími glykemii) nebo s poruchami příjmu potravy, stejně jako těhotné či kojící ženy by se měli půstu vyhnout nebo ho dělat jen pod lékařským dohledem⁹.
¹ Longo V.D., Panda S. “Fasting, Circadian Rhythms, and Time-Restricted Feeding in Healthy Lifespan.” Cell Metab 2016;23(6):1048–1059. doi:10.1016/j.cmet.2016.06.001
² Varady K.A. “Intermittent versus daily calorie restriction: which diet regimen is more effective for weight loss?” Obes Rev 2011;12(7):e593–e601. doi:10.1111/j.1467-789X.2011.00873.x
³ Patterson R.E., Sears D.D. “Metabolic Effects of Intermittent Fasting.” Annu Rev Nutr 2017;37:371–393. doi:10.1146/annurev-nutr-071816-064634
⁴ Wilhelmi de Toledo F. et al. “Safety, health improvement and well-being during a 4 to 21-day fasting period in an observational study including 1422 subjects.” PLoS One 2019;14(1):e0209353. doi:10.1371/journal.pone.0209353
⁵ de Cabo R., Mattson M.P. “Effects of Intermittent Fasting on Health, Aging, and Disease.” N Engl J Med 2019;381(26):2541–2551. doi:10.1056/NEJMra1905136
⁶ Bagherniya M. et al. “The effect of fasting or calorie restriction on autophagy induction: A review of the literature.” Ageing Res Rev 2018;47:183–197. doi:10.1016/j.arr.2018.08.004
⁷ Harvie M.N. et al. “The effects of intermittent or continuous energy restriction on weight loss and metabolic disease risk markers: a randomized trial in young overweight women.” Int J Obes 2011;35(5):714–727. doi:10.1038/ijo.2010.171
⁸ Finnell J.S. et al. “Is fasting safe? A chart review of adverse events during medically supervised, water-only fasting.” BMC Complement Altern Med 2018;18(1):67. doi:10.1186/s12906-018-2136-6
⁹ Grajower M.M., Horne B.D. “Clinical Management of Intermittent Fasting in Patients with Diabetes Mellitus.” Nutrients 2019;11(4):873. doi:10.3390/nu11040873
Časté otázky
Nejběžnější formou pro začátečníky je model 16:8, tedy 16 hodin půstu a 8hodinové okno na jídlo, například mezi 12.00 a 20.00 h. Doporučuje se začínat postupně, například prodloužením noční přestávky mezi jídly, a sledovat, jak tělo reaguje. Pokud máte chronické onemocnění nebo užíváte léky, poraďte se nejprve s lékařem.
Může, pokud vede k nižšímu celkovému energetickému příjmu. Kratší časové okno na jídlo u mnoha lidí sníží počet zkonzumovaných kalorií, ve studiích je však úbytek hmotnosti podobný jako při běžném omezení kalorií. Krátkodobé hladovění zároveň snižuje vylučování inzulinu a zvyšuje využití tuků jako zdroje energie.
Autofagie je proces, při kterém buňky odstraňují poškozené struktury a recyklují jejich stavební složky. Půst patří mezi její nejsilnější podněty, většina důkazů však pochází z pokusů na zvířatech a přesný čas nástupu autofagie u lidí není znám.
Půstu by se měli vyhýbat lidé s cukrovkou, poruchami příjmu potravy a těhotné či kojící ženy, případně ho dělat jen pod lékařským dohledem. Opatrnost je potřeba i při užívání léků, které snižují hladinu cukru v krvi. Delší půst bez odborné kontroly může vést k nedostatku vitaminů, minerálů a elektrolytů.
Obsah má informativní charakter a nenahrazuje odbornou lékařskou péči. Při zdravotních potížích se poraďte se svým lékařem.
Chcete výživě rozumět do hloubky?
Ve Výživové akademii se naučíte sestavit si jídelníček sami – krok za krokem, s doživotním přístupem a zárukou vrácení peněz 14 dní.
Chci kurz
