VO2max
VO₂max (maximální spotřeba kyslíku) je nejvyšší množství kyslíku, které dokáže tělo přijmout a využít při maximální tělesné zátěži; udává se v litrech za minutu nebo v ml/kg/min¹. Považuje se za zlatý standard hodnocení kardiorespirační zdatnosti, protože odráží schopnost srdce, plic a svalů dodávat a využívat kyslík k tvorbě energie.
Proč je VO₂max důležitý?
- Ukazatel vytrvalosti: Vysoká hodnota VO₂max je jedním z předpokladů vytrvalostního výkonu – spolu s laktátovým prahem a ekonomikou pohybu².
- Souvislost se zdravím: Lidé s vyšší kardiorespirační zdatností měli ve studiích nižší riziko kardiovaskulárních onemocnění a předčasného úmrtí³.
Faktory ovlivňující VO₂max
- Genetika: Dědičnost se podle rodinných studií podílí na rozdílech ve VO₂max u netrénovaných lidí přibližně z poloviny⁴.
- Věk a pohlaví: VO₂max s věkem klesá a po 45. roce se pokles zrychluje; nižší hmotnost, pohyb a nekouření souvisejí s vyšší zdatností během celého života⁵. Muži mají v průměru vyšší hodnoty než ženy.
- Trénovanost: Vytrvalostní trénink (běh, cyklistika, plavání) VO₂max obvykle zvyšuje, odezva je však velmi individuální – ve studiích od téměř žádného zlepšení až po výrazný nárůst⁶.
Měření a zlepšení
- Testy: Standardní laboratorní test zahrnuje postupné zvyšování zátěže na běžeckém pásu nebo ergometru při současném měření dýchacích plynů. Méně přesné terénní testy (např. člunkový běh na 20 m – beep test, Cooperův test) odhadují VO₂max z dosaženého výkonu⁷.
- Zlepšení: VO₂max zvyšuje vytrvalostní trénink i intervalový trénink s vysokou intenzitou (HIIT); podle metaanalýzy je HIIT o něco účinnější⁸. U vrcholových vytrvalců je HIIT jednou z mála cest k dalšímu zlepšení⁹.
¹ Bassett D.R. Jr., Howley E.T. “Maximal oxygen uptake: ‘classical’ versus ‘contemporary’ viewpoints.” Med Sci Sports Exerc 1997;29(5):591–603. doi:10.1097/00005768-199705000-00002
² Joyner M.J., Coyle E.F. “Endurance exercise performance: the physiology of champions.” J Physiol 2008;586(1):35–44. doi:10.1113/jphysiol.2007.143834
³ Kodama S., Saito K., Tanaka S. et al. “Cardiorespiratory fitness as a quantitative predictor of all-cause mortality and cardiovascular events in healthy men and women: a meta-analysis.” JAMA 2009;301(19):2024–2035. doi:10.1001/jama.2009.681
⁴ Bouchard C., Daw E.W., Rice T. et al. “Familial resemblance for VO2max in the sedentary state: the HERITAGE family study.” Med Sci Sports Exerc 1998;30(2):252–258. doi:10.1097/00005768-199802000-00013
⁵ Jackson A.S., Sui X., Hébert J.R. et al. “Role of lifestyle and aging on the longitudinal change in cardiorespiratory fitness.” Arch Intern Med 2009;169(19):1781–1787. doi:10.1001/archinternmed.2009.312
⁶ Bouchard C., Rankinen T. “Individual differences in response to regular physical activity.” Med Sci Sports Exerc 2001;33(6 Suppl):S446–S451. doi:10.1097/00005768-200106001-00013
⁷ Léger L.A., Lambert J. “A maximal multistage 20-m shuttle run test to predict VO2max.” Eur J Appl Physiol Occup Physiol 1982;49(1):1–12. doi:10.1007/BF00428958
⁸ Milanović Z., Sporiš G., Weston M. “Effectiveness of high-intensity interval training (HIT) and continuous endurance training for VO2max improvements: a systematic review and meta-analysis of controlled trials.” Sports Med 2015;45(10):1469–1481. doi:10.1007/s40279-015-0365-0
⁹ Laursen P.B., Jenkins D.G. “The scientific basis for high-intensity interval training: optimising training programmes and maximising performance in highly trained endurance athletes.” Sports Med 2002;32(1):53–73. doi:10.2165/00007256-200232010-00003
Časté otázky
VO2 max je maximální množství kyslíku, které dokáže vaše tělo přijmout a využít při maximální zátěži, nejčastěji se udává v ml/kg/min. Je to zlatý standard hodnocení kardiorespirační zdatnosti – vyšší hodnota znamená, že srdce, plíce a svaly dokážou lépe dodávat a využívat kyslík.
Hodnoty se liší podle věku, pohlaví a trénovanosti – u netrénovaných dospělých se běžně pohybují kolem 30–40 ml/kg/min, u vytrvalostně trénovaných sportovců nad 50–60 ml/kg/min a u vrcholových vytrvalců mohou přesáhnout 70–80 ml/kg/min.
Nejpřesnější je laboratorní test se stupňovanou zátěží na běžeckém pásu nebo ergometru s měřením dýchacích plynů. Běžnější jsou terénní odhady jako Cooperův test nebo beep test, případně odhad ze sportovních hodinek, který je orientační, ale pohodlný pro sledování trendu v čase.
Pravidelným vytrvalostním tréninkem (běh, jízda na kole, plavání) a intervalovým tréninkem s vysokou intenzitou (HIIT), který je podle metaanalýz o něco účinnější. Míra zlepšení je velmi individuální a část hodnoty je daná genetikou.
Obsah má informativní charakter a nenahrazuje odbornou lékařskou péči. Při zdravotních potížích se poraďte se svým lékařem.
Chcete výživě rozumět do hloubky?
Ve Výživové akademii se naučíte sestavit si jídelníček sami – krok za krokem, s doživotním přístupem a zárukou vrácení peněz 14 dní.
Chci kurz
