Probiotika

Probiotika jsou živé mikroorganismy, které při dostatečném příjmu přinášejí hostiteli zdravotní výhody, zejména prostřednictvím modulace střevní mikroflóry¹. Nejčastěji se jedná o kmeny rodu Lactobacillus a Bifidobacterium, ale také o kvasinky Saccharomyces boulardii a některé kmeny rodu Streptococcus nebo Enterococcus².

Proč jsou probiotika důležitá?

Obnovení střevní mikroflóry: po léčbě antibiotiky nebo při gastroenteritidě pomáhají obnovit rovnováhu bakterií v trávicím traktu a zabraňují přemnožení patogenů, jako je Clostridium difficile³.
Podpora imunitního systému: aktivují tvorbu protilátek (IgA) a stimulují obranné buňky sliznic, čímž snižují riziko infekcí⁴.
Zlepšují trávení a vstřebávání živin: produkcí enzymů a mastných kyselin s krátkým řetězcem (např. butyrátu) podporují zdraví enterocytů a snižují zánětlivé procesy⁵.

Hlavní typy a indikace

Laktobacily (např. L. rhamnosus GG, L. acidophilus ) - indikovány při léčbě průjmu u dospělých a dětí, syndromu dráždivého tračníku a dysbiózy po antibiotikách⁶.
Bifidobakterie (např. B. breve, B. infantis ) - užitečné při kojeneckých kolikách, zlepšují peristaltiku a pomáhají snižovat zánětlivé markery⁷.
Saccharomyces boulardii - kvasinka odolná vůči antibiotikům, účinná v prevenci a léčbě průjmu vyvolaného antibiotiky a cestovatelského průjmu⁸.

Jak užívat probiotika?

Dávkování: Běžné přípravky obsahují 10⁸-10¹⁰ CFU (colony forming units) v jedné dávce. Pro děti a starší osoby platí nižší dávka (10⁷ CFU)⁸.
Forma podání: tobolky, tablety, prášek nebo fermentované potraviny (jogurt, kefír, kysané zelí). Pro zajištění životaschopnosti kmenů je důležité uchovávat přípravky podle pokynů výrobce (v chladu, suchém prostředí).
Délka užívání: u akutních stavů 7-14 dní; u chronické dysbiózy nebo syndromu dráždivého tračníku 4-8 týdnů, nebo průběžně dle doporučení lékaře⁹.

¹ Hill C. et al. "Konsensuální prohlášení Mezinárodní vědecké asociace pro probiotika a prebiotika o rozsahu a vhodném používání termínu probiotikum". Nat Rev Gastroenterol Hepatol 2014;11(8):506-514.

² Ouwehand A.C. et al. "Probiotické bakterie: prevence onemocnění a nutriční modulace". Br J Nutr 2002;88(Suppl 1):S75-S90.

³ McFarland L.V. "Probiotika pro primární a sekundární prevenci infekcí vyvolaných C. difficile: metaanalýza a systematický přehled". Antibiotika 2015;4(2):160-178.

⁴ Lebeer S. et al. "Hostitelské interakce povrchových molekul probiotických bakterií: srovnání s komenzály a patogeny". Nat Rev Microbiol 2010;8(3):171-184.

⁵ Macfarlane G.T., Macfarlane S. "Fermentace v lidském tlustém střevě: její fyziologické důsledky a prebiotický přínos". J Clin Gastroenterol 2011;45 Suppl:S120-S127.

⁶ Guandalini S. et al. "Probiotika pro léčbu akutního průjmu u dětí: randomizovaná dvojitě zaslepená placebem kontrolovaná studie". BMJ 2000;320(7238):1267-1270.

⁷ Ríos-Covian D. et al. "Short chain fatty acids and gut microbiota: a focus on butyrate, lactate and propionate." (Mastné kyseliny s krátkým řetězcem a střevní mikroflóra: zaměření na butyrát, laktát a propionát). Gut Microbes 2016;7(3):271-284.

⁸ Szajewska H., Kołodziej M. "Systematic review with meta-analysis: Saccharomyces boulardii in the prevention of pediatric antibiotic-associated diarrhoea." (Systematický přehled s metaanalýzou: Saccharomyces boulardii v prevenci dětských průjmů spojených s antibiotiky). Aliment Pharmacol Ther 2015;42(7):793-801.

⁹ AOAC International. "Standard 466 E: Potvrzená probiotika". Oficiální metody AOAC; 2018.