Lidské tělo je zastoupeno velkým množstvím bakterií, kvasinek, hub, virů, nebo prvoků. Právě tyto mikroorganismy mají zásadní vliv na lidské zdraví. Věděli jste, že lidské tělo osidluje přibližně 100 biliónů mikroorganismů a jejich genetická informace je 150 krát vyšší než lidská?

Střevní mikrobiom je tvořený mikroorganismy, které žijí v lidském střevě s hmotností asi 1-2 kg. V průběhu života se hmotnost zmenšuje, závisí na našem životním stylu.

Střevní mikroflóra je takový malý svět, nebo také ekosystém našich střev, ve kterém žijí všechny dobré i zlé bakterie a mikroorganismy. Na nich závisí, jak naše tělo tráví a zpracovává živiny. Dobré bakterie nám pomáhají metabolizovat živiny, stimulovat imunitní soustavu, chránit nás před patogeny, zrychlovat metabolismus a lépe se soustředit. 

Zlé bakterie mohou způsobovat nízkou imunitu, poruchy spánku, trávicí problémy, nadváhu, nebo dokonce obezitu.

 

Jak ovlivňuje mikrobiom naši psychiku?

Nervové centra pro mozek a míchu a nervové centra pro nervovou soustavu se v prenatálním vývoji skládají ze stejného zárodečného listu. Komunikace mezi nervovými centry střeva a mozku probíhá několika způsoby a toto spojení se nazývá Osa střevo – mozek.

Nejrychlejší a nejdůležitější spojení zprostředkovává deseti hlavý bloudivý nerv – Nervus Vagus. Zjistilo se, že komunikace mezi centry je obousměrná. Tak nám může mozek navodit šimrání v břiše, když jsme z něčeho nervózní. Naopak střevo dokáže uklidnit, nebo nabudit nervovou soustavu. Je dokázané, že střevní bakterie dokážou produkovat neurotransmitery, které mají vliv na mozek. Ve střevě se například tvoří 80-95 % množství serotoninu (hormonu štěstí). Ten se v centrální nervové soustavě podílí na vzniku nálady. Jeho nedostatek vede ke změnám nálady, depresi, poruchám spánku, podrážděnosti až agresivitě.

Výzkumy potvrzují, že střevní mikroflóra ovlivňuje náš mozek, hormonální i nervovou soustavu.

Máte rádi procházky po lese a často trávíte svůj čas v přírodě?

Pokud jste odpověděli ANO, máte s nejlepší pravděpodobností lepší bakteriální zastoupení ve střevním traktě než ti, kteří do přírody tak často nechodí. 

Vědecké výzkumy totiž potvrdily, že lidé, kteří žijí, nebo tráví hodně času v přírodě, mají lepší střevní mikroflóru, než ti lidé, kteří žijí ve velkých městech!

 

Jak získáváme správný mikrobiom?

Pokud Vás zajímá, jak získáte správný mikrobiom, čtěte dál. 

První styk s mikrobiomem máme už při narození. Děti, které se narodí císařským řezem, mají jiný střevní mikrobiom, jako děti narozené přirozeným porodem. Při přirozeném porodě získá dítě 50% mikrobiomu od matky a 50% od otce. Avšak děti narozené císařským řezem mohou získat mikrobiom z nemocničního prostředí. Výzkumy ukázaly, že děti narození císařským řezem mají vyšší pravděpodobnost dýchacích onemocnění a vzniku alergií.

Dalším důležitým faktorem, který má vliv na vytvoření dobrého mikrobiomu je kojení a výživa po narození. Po narození z hlediska výživy je nejlepší dítě kojit, protože kojením dostane všechny potřebné vitamíny a minerální látky pro správný vývin a růst dítěte. Když matka kojí alespoň 6 měsíců je velká pravděpodobnost, že dítě získá dostatek dobrých bakterií. 

Umělou výživou bohužel vytvoříme zlé bakteriální kmeny, které nejsou pro náš vývoj prospěšné. Pozor je třeba si dávat i na dětské příkrmy a kašičky, které obsahují hodně cukru. Cukr výrazně pomáhá v množení škodlivých střevních bakterií.

To jak jsme se stravovali po narození, už neovlivníme. Často jsme se stravovali tak, jak nás to rodiče učili. Teď můžeme ovlivnit, jak se budeme stravovat dál v dospělosti.

 

Jak můžeme zlepšit náš mikrobiom?

To co jíme, náš mikrobiom buď živí, nebo mu škodí.

Proto velmi důležitou složkou, jak zlepšit náš mikrobiom je strava. Strava by měla být pestrá, kompletní a měla by obsahovat všechny potřebné vitamíny, které tělo potřebuje.

V jídelníčku by pro správný mikrobiom neměli chybět hlavně probiotika. Probiotika jsou živé bakterie, které mají příznivý vliv na náš trávicí systém.

Mezi nejvýznamnější probiotika patří:

  • zakysané mléčné výrobky (kefír, acidofilní mléko, bílý jogurt, smetana),
  • zelenina a ovoce ( především kyselé zelí, nakládané okurky, kimchi – nejlepší jsou domácí výrobky),
  • fermentované nápoje ( kombucha, vodní kefír, zázvorové pivo),
  • fermentované sójové výrobky ( natto, tempeh, miso pasta),
  • dochucovadla ( jablečný ocet, umeocet)

Probiotika nabízí i lékárny v podobě tablet, ale taková forma probiotik bohužel nemá pro naše tělo velkou účinnost. Obsahují jen malý počet bakteriálních kmenů a velká část z nich odumírá.

Další součást jídelníčku pro podporu dobrých bakterií jsou prebiotika. Prebiotikum je vláknina, která funguje jako strava pro střevní bakterie.

Mezi nejlepší zdroje pregiotik patří:

  • cibule, česnek
  • jablka
  • luštěniny
  • brambory, topinambury
  • pseudoobiloviny (např.: amarant, proso, guinoa, pohanka)

 

Jak odstranit negativní vlivy na naše dobré/ prospěšné bakterie

Negativní dopad na mikroby v těle mají z potravin především cukry. Nadměrná konzumace cukrů povzbuzuje množení škodlivých bakterií a může vést k dlouhodobým problémům. Omezení cukru v jídelníčku může výrazně zlepšit mikroflóru a chránit nás před chronickými chorobami. Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) bychom měli jíst denně 30 gramů jednoduchého cukru (né komplexního – složitého cukru – odkaz na vysvětlení co to je :).

Podle statistik zkonzumuje průměrný Evropan přibližně 33 kg cukru ročně! To znamená, že sníme 21 čajových lžiček cukru denně. Průměrný Američan sní víc než 50 kg cukru ročně! WHO doporučuje omezit příjem cukrů na 10% z celkového energetického příjmu dospělých, u dětí na 5%.

Myslím si, že je určitě důležité, abychom omezili jednoduché cukry a upřednostnili v jídelníčku komplexní sacharidy, které najdeme především v zelenině, obilovinách a luštěninách.

Mezi další negativní vlivy patří:

  • chemické konzervanty, tzv. “éčka” a sladidla
  • přehnané umývání rukou
  • znečištěný vzduch
  • chemická kosmetika
  • kouření
  • antibiotika a analgetika
  • chemické mýdla

 

Nerovnováha mikrobiomu

Dysmikrobie bakterií může vyvolávat různá onemocnění jako jsou:

  • alergie
  • atopický ekzém
  • nadváha a obezita
  • diabetes II. typu
  • onemocnění srdce a cév
  • zánětlivé onemocnění střev
  • autoimunitní choroby
  • psychické problémy

 

Mikrobiom a nadváha/ obezita

V pátrání po příčinách obezity vědci opět pokročili a díky výzkumu na myších objevili důkaz, který dává vzniku obezity souvislosti se střevním mikrobiomem.

Při studiích zkoumali střevní bakterie tlustých a štíhlých myší. Při analýze odebrali střevní bakterie z tlusté myši a přesunuli je do štíhlé myši. Víte co se stalo? Z tlusté myši se stala štíhlá myš! Výsledky nové studie, publikované v magazíně Mucosal Immunology tedy naznačují, že obezitě a také cukrovce, by se dalo teoreticky zabránit manipulací s poměrem a hladinou střevních bakterií.

Další studie ukázaly, že zdraví a obézní jedinci se lišili i v zastoupení jednotlivých rodů bakterií. Ley et al. v roce 2005 zkoumali bakterie slepého střeva chudých a obézních myší a výsledky ukázaly, že mikrobiom obézních myší prokazoval 50% poklesu bakterií kmene Bacteroidetes a výrazně vyšší vzrůst bakterií kmene Firmicutes. U obézních jedinců, kteří drželi dietu a snížili svoji váhu, se zastoupení bakterií rodu Bacteroidetes zvýšilo z 3% na 15% a zároveň nastal pokles bakterií Firmicutes ( Kotzampassi et al., 2014).

Další studie z univerzity v Kodani ukázala, že lidé, u kterých je velké množství bakteriálních druhů v tlustém střevě, mají nižší riziko vzniku obezity. Zjistilo se, že nejde jen o pestrost bakterií, ale i o typ bakterií. Některé bakterie produkují látky, které brání skladování tuků, jiné ho naopak podporují. Profesor Stephan C. Bischoff z institutu pro výživu v jednom z jeho časopisů vysvětluje, že v dávných dobách, kdy lidstvo trpělo na podvýživu, nám bakterie pomáhali získávat víc energie z potravy, avšak nyní, kdy se lidstvo spíše přejídá, bakterie vedou k riziku vzniku obezity.

Jen prostřednictvím probiotické suplementace může Vaše váha klesnout o 5% a tím můžete snížit i riziko nadváhy, nebo obezity.

Zdroj:

https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC3491681/

Gibson GR, Wang X. Regulatory effects of bifidobacteria on the growth of other colonic bacteria. J Appl Bacteriol. 1994;77:412–420. [PubMed] [Google Scholar]

Lovell RM, Ford AC. Global prevalence of and risk factors for irritable bowel syndrome: a meta-analysis. Clin Gastroenterol Hepatol. 2012;10:712–721.e4. [PubMed] [Google Scholar]

Pimentel M, Lembo A, Chey WD, Zakko S, Ringel Y, Yu J, Mareya SM, Shaw AL, Bortey E, Forbes WP. Rifaximin therapy for patients with irritable bowel syndrome without constipation. N Engl J Med. 2011;364:22–32.

Simrén M, Svedlund J, Posserud I, Björnsson ES, Abrahamsson H. Health-related quality of life in patients attending a gastroenterology outpatient clinic: functional disorders versus organic diseases. Clin Gastroenterol Hepatol. 2006;4:187–195. [PubMed] [Google Scholar]

www.ncbi.nlm.nih.gov. 2019. No page title. [ONLINE] Dostupné z: https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/26590418. [citováno 7. června 2019]

Share This