Lidé často hledají

    Mikrobiom a osa střevo–mozek: je to druhý mozek?

    RN · 22. září 2020 · Doba čtení: 9 min
    mikrobiom-crevna_mikroflora

    Mikrobiom jsou biliony bakterií a dalších mikroorganismů ve střevě, které s mozkem opravdu komunikují: přes bloudivý nerv, imunitní systém, hormony a látky, které samy vyrábějí. Tomuto propojení se říká osa střevo–mozek a je obousměrné. Označení „druhý mozek“ však přesněji patří nervové síti ve stěně střeva, ne bakteriím. Většina důkazů, že střevní bakterie mění náladu, pochází ze studií na zvířatech; u lidí zatím známe hlavně souvislosti, ne prokázanou příčinu.

    V článku vysvětluji, co o ose střevo–mozek víme, co se na internetu často přehání a co můžete pro svůj mikrobiom udělat stravou a životním stylem.

    Co je mikrobiom a kolik ho máme

    Mikrobiom (přesněji střevní mikrobiota) je společenství bakterií, kvasinek, virů a dalších mikroorganismů, které žijí hlavně v tlustém střevě. Pomáhají rozkládat vlákninu, kterou sami nestrávíme, vyrábějí některé vitaminy a mastné kyseliny s krátkým řetězcem a podílejí se na „výcviku“ imunitního systému.

    Často citovaná čísla, že v nás žije 100 bilionů bakterií o hmotnosti 1–2 kg a že bakterií je desetkrát více než lidských buněk, jsou zastaralá. Podle přepočtu z roku 2016 má dospělý muž s hmotností 70 kg přibližně 38 bilionů bakterií, tedy zhruba stejně jako vlastních buněk, a jejich celková hmotnost je kolem 0,2 kg.¹

    Proč se střevu říká druhý mozek

    Výraz „druhý mozek“ původně označuje enterický nervový systém, tedy síť stovek milionů nervových buněk ve stěně trávicí trubice.² Ta dokáže řídit pohyby střev a vylučování trávicích šťáv i bez pokynů z mozku. Mikrobiom tedy není mozek, ale je jedním z důležitých „mluvčích“, kteří s touto sítí a s mozkem komunikují.

    Jak funguje osa střevo–mozek

    Osa střevo–mozek je obousměrné spojení mezi trávicím traktem a centrální nervovou soustavou.² Komunikace probíhá několika cestami současně:

    • Bloudivý nerv (nervus vagus): nejrychlejší přímá linka. Většina jeho vláken vede informace ze střeva do mozku, ne naopak.
    • Imunitní systém: ve stěně střeva je velká část imunitních buněk těla. Signální látky zánětu (cytokiny) ovlivňují i mozek.
    • Hormony a stresová osa: stres zvyšuje tvorbu kortizolu, který mění pohyblivost střeva i prostředí pro bakterie.
    • Látky z bakterií: při kvašení vlákniny vznikají mastné kyseliny s krátkým řetězcem (například butyrát), bakterie mění i metabolismus aminokyseliny tryptofanu.

    Obousměrnost znáte z běžného života: před zkouškou se vám sevře žaludek a při dlouhodobém stresu se mohou zhoršit zažívací potíže. Více o tom, jak stres působí na tělo, najdete v článku o kortizolu a stresu.

    Serotonin: tvoří se ve střevě, ale do mozku se nedostane

    Většina serotoninu v těle, uvádí se kolem 90 %, vzniká ve střevě v takzvaných enterochromafinních buňkách. Výzkum ukázal, že některé střevní bakterie jeho tvorbu ve střevě podporují.³ Tento serotonin však řídí hlavně pohyby střev a funkci krevních destiček. Přes hematoencefalickou bariéru se do mozku nedostane, mozek si vyrábí vlastní.²

    Tvrzení, že „hormon štěstí vzniká ve střevě, a proto je nálada v břiše“, je tedy velké zjednodušení. Bakterie mohou mozek ovlivňovat, ale spíše nepřímo, přes nervy, imunitu a metabolity.

    Co říkají studie o mikrobiomu a psychice

    Nejsilnější důkazy pocházejí z pokusů na myších. Ve známé studii snížil kmen Lactobacillus rhamnosus u myší projevy úzkosti a po přerušení bloudivého nervu tento účinek zmizel.⁴ Když však vědci tentýž kmen testovali u zdravých mužů, na stres ani na pozornost neměl žádný vliv.⁵ Výsledky ze zvířat se tedy na lidi nedají jednoduše přenášet.

    U lidí máme hlavně pozorování. Ve velké belgické studii s více než 1 000 účastníky měli lidé s depresí méně bakterií rodů Coprococcus a Dialister.⁶ Nevíme však, zda chybějící bakterie depresi způsobují, nebo naopak deprese (a s ní změněná strava, spánek či léky) mění mikrobiom.

    Souhrnná analýza 34 kontrolovaných studií zjistila, že probiotika měla na příznaky deprese a úzkosti malý účinek a prebiotika se od placeba nelišila.⁷ Probiotika tedy nejsou náhradou léčby deprese ani úzkosti; pokud vás trápí, obraťte se na lékaře nebo psychologa.

    TvrzeníCo říkají důkazy
    Střevo a mozek spolu komunikujíplatí, propojení je obousměrné a dobře popsané
    Mikrobiom je náš druhý mozekzjednodušené, „druhý mozek“ je nervová síť ve stěně střeva
    Serotonin ze střeva zlepšuje náladunepřesné, střevní serotonin se do mozku nedostane
    Bakterie ovlivňují náladudobře doloženo u zvířat, u lidí zatím hlavně souvislosti
    Probiotika léčí depresineprokázané, účinek ve studiích je malý

    Jak vzniká mikrobiom

    První velký kontakt s mikroby přichází při porodu. Děti narozené přirozenou cestou mají na začátku mikrobiotu podobnou poševní mikroflóře matky, děti narozené císařským řezem spíše mikrobům z pokožky.⁸ Často opakované tvrzení, že dítě dostane „50 % mikrobiomu od matky a 50 % od otce“, nemá oporu ve výzkumu.

    Dále mikrobiom formuje kojení (mateřské mléko obsahuje oligosacharidy, které živí bifidobakterie), později pestrost příkrmů, antibiotika a prostředí. Do tří let se mikrobiota postupně podobá mikrobiotě dospělého. Pokud dítě nemohlo být kojené nebo se narodilo císařským řezem, není to důvod k výčitkám: mikrobiom se mění celý život a strava ho ovlivňuje i v dospělosti.

    Mikrobiom a hmotnost

    Souvislost mezi mikrobiomem a obezitou ukázaly opět hlavně pokusy na zvířatech. Myši bez vlastních bakterií, kterým vědci přenesli mikrobiotu obézních myší, přibíraly více tuku než myši s mikrobiotou štíhlých.⁹ Podobně to dopadlo, když myším přenesli mikrobiotu od dvojčat, z nichž jedno bylo obézní a druhé štíhlé.¹⁰

    U lidí je však mikrobiom jen jedním z mnoha faktorů vedle energetického příjmu, pohybu, spánku, genetiky či léků. Tvrzení, že samotná probiotika sníží hmotnost o 5 %, není podložené. Pokud řešíte hmotnost, praktické informace najdete na stránce o obezitě a nadváze.

    Jak podpořit mikrobiom stravou

    Nejlépe prozkoumaný vliv na mikrobiom má strava.¹¹ Zjednodušeně: bakteriím prospívá pestrá strava s množstvím rostlin a vlákniny a škodí jim jednotvárná strava s množstvím ultrazpracovaných potravin.

    • Vláknina a prebiotika: zelenina, luštěniny, celozrnné obiloviny, oves, cibule, česnek, pórek, mírně zelené banány. Vláknina a prebiotika jsou potravou pro střevní bakterie.
    • Pestrost rostlin: čím více různých druhů zeleniny, ovoce, luštěnin, ořechů, semínek a bylinek za týden, tím pestřejší potrava pro různé bakterie.
    • Fermentované potraviny: v 10týdenní studii zvýšila strava bohatá na fermentované potraviny rozmanitost mikrobioty a snížila markery zánětu.¹² Přehled, které z nich opravdu obsahují živé kultury, najdete v článku fermentované potraviny a probiotika.
    • Méně přidaného cukru a ultrazpracovaných potravin: WHO doporučuje, aby volné cukry tvořily méně než 10 % denního energetického příjmu, ideálně pod 5 %.¹³

    Mikrobiomu prospívá také pravidelný spánek, pohyb a zvládání stresu. Antibiotika užívejte jen tehdy, když je předepíše lékař, ale pak je nevynechávejte. Podrobný praktický návod, jak se o střeva starat každý den, najdete v přehledu zdravá střeva: mikrobiom, vláknina a probiotika.

    Kdy řešit střeva s odborníkem

    Pokud máte dlouhodobě nadýmání, průjmy, zácpu nebo bolesti břicha, zejména v kombinaci se změnou hmotnosti, krví ve stolici či nočními potížemi, patří to k lékaři. Přehled nejčastějších potíží najdete na stránce o zažívacích potížích. Komerční testy mikrobiomu ze stolice jsou zajímavé, zatím však neexistuje jednotná definice „zdravého“ mikrobiomu, proto z nich nedělejte závěry bez odborníka.

    Pokud chcete upravit jídelníček tak, aby byl pestřejší a prospíval trávení, můžeme to spolu probrat na bezplatné úvodní konzultaci.


    ¹ Sender R., Fuchs S., Milo R. “Revised Estimates for the Number of Human and Bacteria Cells in the Body.” PLOS Biology 2016;14(8):e1002533. doi:10.1371/journal.pbio.1002533

    ² Cryan J. F., O’Riordan K. J., Cowan C. S. M. et al. “The Microbiota-Gut-Brain Axis.” Physiological Reviews 2019;99(4):1877–2013. doi:10.1152/physrev.00018.2018

    ³ Yano J. M., Yu K., Donaldson G. P. et al. “Indigenous Bacteria from the Gut Microbiota Regulate Host Serotonin Biosynthesis.” Cell 2015;161(2):264–276. doi:10.1016/j.cell.2015.02.047

    ⁴ Bravo J. A., Forsythe P., Chew M. V. et al. “Ingestion of Lactobacillus strain regulates emotional behavior and central GABA receptor expression in a mouse via the vagus nerve.” Proceedings of the National Academy of Sciences 2011;108(38):16050–16055. doi:10.1073/pnas.1102999108

    ⁵ Kelly J. R., Allen A. P., Temko A. et al. “Lost in translation? The potential psychobiotic Lactobacillus rhamnosus (JB-1) fails to modulate stress or cognitive performance in healthy male subjects.” Brain, Behavior, and Immunity 2017;61:50–59. doi:10.1016/j.bbi.2016.11.018

    ⁶ Valles-Colomer M., Falony G., Darzi Y. et al. “The neuroactive potential of the human gut microbiota in quality of life and depression.” Nature Microbiology 2019;4(4):623–632. doi:10.1038/s41564-018-0337-x

    ⁷ Liu R. T., Walsh R. F. L., Sheehan A. E. “Prebiotics and probiotics for depression and anxiety: A systematic review and meta-analysis of controlled clinical trials.” Neuroscience & Biobehavioral Reviews 2019;102:13–23. doi:10.1016/j.neubiorev.2019.03.023

    ⁸ Dominguez-Bello M. G., Costello E. K., Contreras M. et al. “Delivery mode shapes the acquisition and structure of the initial microbiota across multiple body habitats in newborns.” Proceedings of the National Academy of Sciences 2010;107(26):11971–11975. doi:10.1073/pnas.1002601107

    ⁹ Turnbaugh P. J., Ley R. E., Mahowald M. A. et al. “An obesity-associated gut microbiome with increased capacity for energy harvest.” Nature 2006;444(7122):1027–1031. doi:10.1038/nature05414

    ¹⁰ Ridaura V. K., Faith J. J., Rey F. E. et al. “Gut Microbiota from Twins Discordant for Obesity Modulate Metabolism in Mice.” Science 2013;341(6150):1241214. doi:10.1126/science.1241214

    ¹¹ Valdes A. M., Walter J., Segal E., Spector T. D. “Role of the gut microbiota in nutrition and health.” BMJ 2018;361:k2179. doi:10.1136/bmj.k2179

    ¹² Wastyk H. C., Fragiadakis G. K., Perelman D. et al. “Gut-microbiota-targeted diets modulate human immune status.” Cell 2021;184(16):4137–4153.e14. doi:10.1016/j.cell.2021.06.019

    ¹³ World Health Organization. “Guideline: Sugars intake for adults and children.” Ženeva: WHO, 2015. who.int

    Časté otázky

    Střevní mikrobiom je společenství bakterií, kvasinek, virů a dalších mikroorganismů, které žijí hlavně v tlustém střevě. U dospělého člověka jde přibližně o 38 bilionů bakterií o hmotnosti kolem 0,2 kg. Pomáhají rozkládat vlákninu, vyrábějí mastné kyseliny s krátkým řetězcem a některé vitaminy a podílejí se na fungování imunitního systému.

    Druhým mozkem se označuje enterický nervový systém, síť stovek milionů nervových buněk ve stěně střeva, která dokáže řídit trávení i bez mozku. Mikrobiom není mozek, ale s touto sítí a s mozkem komunikuje přes bloudivý nerv, imunitní systém, hormony a látky, které bakterie vyrábějí. Celé propojení se nazývá osa střevo–mozek.

    Pravděpodobně ano, důkazy jsou však zatím omezené. U zvířat bakterie prokazatelně mění chování, u lidí známe hlavně souvislosti, například odlišné složení mikrobiomu při depresi. Nevíme však, co je příčina a co důsledek. Probiotika měla ve studiích na příznaky deprese a úzkosti jen malý účinek a nenahrazují léčbu.

    Největší vliv má strava: dostatek vlákniny ze zeleniny, luštěnin a celozrnných obilovin, co nejpestřejší rostlinné potraviny, fermentované potraviny s živými kulturami a méně přidaného cukru a ultrazpracovaných potravin. Prospívá také pravidelný spánek, pohyb a zvládání stresu. Antibiotika užívejte jen na předpis lékaře.

    Ano, většina serotoninu v těle, kolem 90 %, se tvoří ve střevě a střevní bakterie jeho tvorbu ovlivňují. Tento serotonin však řídí hlavně pohyby střev a krevní destičky. Do mozku se přes hematoencefalickou bariéru nedostane, mozek si vyrábí vlastní serotonin. Přímý vliv střevního serotoninu na náladu je proto nepravděpodobný.

    Test mikrobiomu ze stolice ukáže, které bakterie máte ve střevě, zatím však neexistuje jednotná definice zdravého mikrobiomu a doporučení z komerčních testů nejsou ověřená v klinických studiích. Při zažívacích potížích je důležitější vyšetření u lékaře. Většině lidí přinese více úprava stravy než samotný test.

    Ing. Romana Nemcová

    Výživová poradkyně a koučka zdravého životního stylu. Vysokoškolské vzdělání v oboru Výživa a potraviny, praxe od roku 2015.

    Více o autorce →

    Obsah článku má informativní charakter a nenahrazuje odbornou lékařskou péči. Při zdravotních potížích se poraďte se svým lékařem.

    Komentáře

    Zatím tu není žádný komentář. Budete první?

    Přidat komentář

    Komentář se zobrazí po schválení. E-mail nezveřejňujeme.

    Konzultaci si můžete uhradit z firemních benefitů

    Benefit Plus, Pluxee (dříve Sodexo), Edenred i Up Déjeuner — na konzultace, jídelníčky, kurzy i poukazy.

    Další články

    Mohlo by vás zajímat

    Strava a výživa

    Fermentované potraviny: 11 zdrojů probiotik

    Fermentované potraviny s živými kulturami: které opravdu obsahují probiotika, proč pasterované kysané zelí ne a kolik jich jíst, abyste…

    9. září 2026 · Čtení 10 min
    Cookies na UzdravTelo.cz

    Nezbytné cookies potřebuji, aby web fungoval. S vaším souhlasem použiji i analytické (abych věděla, co vás zajímá) a marketingové (měření reklamy na Facebooku a Googlu). Souhlas můžete kdykoli změnit. Více o cookies