V tomto článku se budeme soustředit na problematiku - cukr, glukóza a umělá sladidla. Podíváme se na význam cukru, konkrétně rafinovaného cukru, který se nazývá sacharóza, a jeho roli ve výživě. Dozvíte se, jaká jsou nejčastěji používaná umělá sladidla jako například aspartam a jaká rizika se spojují s jejich užíváním.

Cukr a umělá sladidla ve stravě

Cukr se řadí mezi sacharidy. Sacharidy jsou pro tělo potřebné, protože dodávají energii pro fungování těla a mozku. Tak, jako existují různé formy sacharidů (např. jednoduché a komplexní), existuje i řada forem cukru.

Tělo přijímá cukr z různých zdrojů a ve více formách, např. z ovoce ve formě fruktózy, z pečiva nebo těstovin ve formě glukózy nebo z mléčných výrobků ve formě laktózy.

Avšak v dnešní době se setkáváme s vysokým obsahem rafinovaného bílého cukru (krystalový, práškový kuchyňský cukr) – sacharózy v nejrůznějších produktech. Od slazených nápojů přes sušenky, čokoládové tyčinky, cereálie až po kečup a dresinky.

Nadměrný příjem sacharózy je spojen se vznikem chorob jako například diabetes typu 2, srdečních onemocnění, obezity a jiných.
Na trhu jsou dostupná různá umělá sladidla s různým chemickým složením, která jsou mnohonásobně sladší než sacharóza a typicky neobsahují žádné kalorie – jedním z nejčastěji používaných sladidel je aspartam.

Ale je jejich užívání opravdu bezpečné resp. mají umělá sladidla nežádoucí účinky, které mohou mít negativní dopady na zdraví?

Význam sacharózy a umělých sladidel ve výživě

Sacharóza se skládá ze dvou molekul - glukóza a fruktóza. Rychlou metabolickou přeměnou sacharózy na glukózu a fruktózu se získává určitě množství energie, kterou tělo přijme jako první ve formě glukózy a nadbytečná fruktóza se proměňuje a ukládá ve formě tuku.
Jelikož se glukóza získává z několika zdrojů potravy, ideálně z tzv. pomalých sacharidů, které se štěpí pomaleji než jednoduché, rychlé sacharidy včetně sacharózy, nejsou pro tělo z hlediska správné výživy nejvhodnějším řešením. Problém spočívá votom, že metabolismus sacharózy neposkytuje stabilní zdroj energie a zvýšená hladina glukózy zvyšuje produkci inzulínu – hormonu, který reguluje
hladinu glukózy v krvi. Chronicky zvýšené hladiny inzulínu mohou způsobit stav zvaný prediabetes (předcukrovka), který způsobuje diabetes typu 2.

Rafinovaný cukr - sacharóza sice poskytuje sladkou chuť jídel, ale její nutriční hodnota je nízká a jde o tzv. prázdné kalorie. Prázdné kalorie tělu nepřinášejí žádné vitamíny, minerály, vlákninu ani esenciální mastné kyseliny a kvůli tomu jsou z hlediska zdravé výživy nežádoucí a jejich příjem je třeba eliminovat.

"Umělá sladidla představují syntetickou náhradu za rafinovaný cukr."

Umělá sladidla poskytují jídlům a nápojům sladkou chuť a neobsahují kalorie, ale neznamená to, že jsou automaticky ideální náhradou za rafinovaný cukr.
V případě umělých sladidel může problém spočívat v jejich chemickém složení a v tom, jaký vliv má užívání těchto chemických látek na organismus, resp. jak ovlivňují tělo látky, které vznikají metabolizací těchto umělých sladidel.

Jaká jsou nejčastěji používaná umělá sladidla a jaká rizika se spojují s jejich užíváním?

Umělá sladidla se nacházejí zejména ve slazených nápojích (které na etiketě produktu uvádějí snížený obsah cukru, případně označení jako „light“ „dietní“ „zero“) a také v cereáliích, medu, pudincích, žvýkačkách, dresinku, muffinech či jiných sladkých produktech.

Existuje mnoho umělých sladidel, ale mezi nejpoužívanější patří:

• Acesulfam K (E950)
• Aspartam (E 951)
• Cyclamaty (E952)
• Sacharin (E 954)

Acesulfam K (E950)

Acesulfam K je bílá krystalická látka 200x sladší než cukr a používá se jako sladidlo a zvýrazňovač chuti. Kvůli tomu, že má mírně hořkou chuť, používá se v kombinaci s jinými sladidly. Vyrábí se zpracováním kyseliny acetooctovej v kombinaci s draslíkem. Označení "K" - draslík.

Instituce pro kontrolu potravin v Evropě a USA vyhodnotili tuto látku jako bezpečnou a schválili její používání v potravinovém průmyslu.
Vědecké studie však neposkytují jednoznačné informace o bezpečnosti a vedlejších účincích tohoto sladidla. Pozorovací studie na lidech přinášejí smíšené výsledky a experimenty na myších mohou přinášet zjištění, která nejsou při užívání u lidí natolik relevantní.

Acesulfam K se oficiálně nezařazuje mezi toxické, genotoxické ani karcinogenní látky. Avšak při výrobě Acesufamu K se používá karcinogenní látka methylenchlorid. Dlouhodobé vystavení látce methylenchlorid způsobuje bolesti hlavy, nevolnost, zmatenost, negativně ovlivňuje funkci jater a ledvin a může způsobit rakovinu. [1]

Pokusy na myších prokázaly negativní vliv na mikrobiom a potenciál pro vznik obezity. [2]
Další z vědeckých studií, poukazuje na změnu mozkových funkcí u pokusných myší. [3]

Aspartam (E 951)

Aspartam je velmi často používané umělé sladidlo. Je 200x sladší než cukr a používá se hlavně v produktech, které není potřeba tepelně upravovat. Aspartam při tepelné úpravě ztrácí svou sladkost.
Vyrábí se synteticky z kyseliny asparagové a fenylalaninu. Tyto 2 látky jsou přirozeně vyskytující se aminokyseliny. Avšak při metabolismu aspartamu vzniká methanol - látka, která je ve vyšších dávkách toxická. Pravidelná konzumace aspartamu může představovat problém kvůli tomu, že methanol se rozkládá na karcinogenní a toxickou látku formaldehyd.

Vědecké studie ani v případě aspartamu neposkytují jednoznačné informace. V potravinovém průmyslu je látka schválena jak v Evropě, tak i v USA.
Některé vědecké studie poukazují na neurologické změny / změny chování, závratě a bolesti hlavy při užívání aspartamu, taktéž i problémy gastrointestinálního traktu a dermatologické problémy. [4]
Další studie zkoumala spojení mezi užíváním aspartamu a vznikem mozkových nádorů, neboť existuje korelace mezi zvýšeným užívání umělých sladidel a hlavně aspartamu a zvýšeného výskytu vzniku nádorů v USA. [5]

Studie z roku 2014 se zaměřuje na možné karcinogenní účinky aspartamu a požaduje přehodnocení jeho užívání v potravinovém průmyslu. [6]

Cyklamáty (E 952)

Cyklamát / cyklamáty zahrnují látky, umělá bezkalorická sladidla, která jsou 30x sladší než cukr. Jsou stabilní při působení tepla, kyselin a zásad a jsou rozpustná ve vodě. Momentálně se používá v zhruba 50 zemích, ale v zemi vzniku - USA je jeho používání zakázáno. Cyklamát se obvykle používá v kombinaci se sacharinem.

Vyrábí se přidáním hydroxidu sodného nebo vápenatého do cyklohexylaminu. Cyklohexylamin je látka používaná ve farmaceutickém průmyslu na výrobu některých léků, při výrobě herbicidu Hexazinone a také jako protikorozní látka.
Vědecké studie zkoumaly jeho vliv na myších a zjistilo se, že při ekvivalentu dávky mnohonásobně převyšující příjem cyklamátu v nápojích / jídlech při běžné konzumaci, se u několika myší vytvořily nádory močového měchýře. [7]
Dále bylo zjištěno, že bakterie nacházející se v trávicím traktu dokáží rozložit cyklamát na cyklohexylamin, což je látka, která může být toxická a způsobuje nevolnost, závratě, podráždění očí a horních dýchacích cest.

Sacharin (E 954)

Sacharin je umělé sladidlo 400x sladší než cukr, které zanechává kovovou pachuť, zejména ve vyšších koncentracích, a proto je obvykle používán v kombinaci s jinými umělými sladidly, hlavně cyklamátem a aspartamem.
Vyrábí se synteticky oxidací látky o- toulensulfonamid, nebo látky anhydrid kyseliny ftalové, z nichž vzniká v podobě bílého krystalického prášku.
I navzdory tomu, že vědecké studie prokázaly při vysokých dávkách vznik nádorů močového měchýře u myší, u lidí nebyla karcinogenita prokázána. Podle těchto studií odlišný mechanismus akce sacharinu v lidském organismu, nepředstavuje u lidí riziko vzniku rakoviny.
Používání sacharinu je schváleno v Evropě i v USA.

Potřebujeme umělá sladidla?

Ať už jde o používání cukru nebo umělých sladidel na dochucování a oslazování potravin a nápojů, naskýtá se otázka - proč vlastně potřebujeme sladší potraviny a sladší nápoje?

Rafinovaný cukr neposkytuje žádnou nutriční hodnotu a způsobuje skutečné epidemie cukrovky a obezity.
Cukr působí na dopaminergický systém a po užití zvyšuje hladinu neurotransmiteru dopaminu, čímž může vybudovat návyk a potřebu pro opětovné přijímání cukru.

Kromě množství jiných negativních účinků na tělo, cukr zvyšuje zánět a tím způsobuje řadu dalších zdravotních problémů jako jsou:

• snížená funkce imunitního systému,
• poruchy chování a pozornosti,
• úzkosti a deprese,
• únava a nespavost,
• rozvoj inzulínovej rezistencie a obezity,
• diabetes 2. typu.

Je nadměrné slazení cukrem opravdu nezbytné?

V roce 2020 se v ČR na jednoho obyvatele zkonzumovalo 38 kg cukru. [8]
Denní doporučený příjem cukru by neměl přesáhnout 36 g. Při takovém doporučeném dávkování by to znamenalo příjem cukru v množství 13 kg za rok.

Opravdu je výhodné vyměnit zdravý metabolismus, funkční imunitní systém, zdravé srdce, zdravé zuby a další, za chvilkový pocit sladkosti při konzumaci jídla?

Pokud jde o umělá sladidla, která mohou a nemusí způsobovat rakovinu, je opravdu nutné riskovat a přijímat do těla syntetické, chemické látky, které tělu neposkytují vůbec nic prospěšného kromě pocitu sladkosti?

Jelikož jde o velmi lukrativní byznys ať už v případě cukru nebo umělých sladidel, při studii vlivů na lidský organismus je třeba mít na paměti, že v odvětvích kde jsou příležitosti vydělávat velké peníze, se mohou při vědeckých studiích vyskytovat konflikty zájmů, které mohou zkreslovat realitu. Navíc umělá sladidla se používají jen zhruba jedno století a některé z nich i kratší dobu, a proto může nedostatek dlouhodobých a transgeneračních studií způsobit nedostatečnou informovanost v problematice rizik spojených s užíváním těchto sladidel.

Obzvláště pokud jde o přijímání látek, bez kterých by se tělo obešlo bez nejmenších problémů. V dnešní době čelíme v potravě pesticidům, herbicidům, těžkým kovům a různým konzervantům a jiným syntetickým látkám.

Opravdu chceme tělu přidávat zátěž v podobě cukru nebo umělých sladidel, jen proto, aby nám jídlo nebo nápoje „lépe chutnaly“?

Nebylo by vhodné podívat se a podrobně prozkoumat ty myšlenkové procesy a ty mechanismy a hodnoty, které u tolika lidí způsobují apatii a nezájem vůči dlouhodobým dopadům nepřijímání cukru a umělých sladidel na jejich zdraví?
Pokud se západní civilizaci podaří odvrátit se od okamžitých krátkodobých požitků ve formě sladkých nápojů a jídel a přeorientovat se k pragmatickému, dlouhodobému přístupu k zdravé výživě, může tím proaktivně přispět ke snižování výskytu zmíněných chorob, které mají už dnes epidemické rozměry a stoupající trend.

Je důležité dbát na optimální stravování, ať už z individuální či společenské perspektivy, neboť v konečném důsledku značně ovlivňuje kvalitu života.

Zdroje

[1] https://www.medicinenet.com/artificial_sweeteners/article.htm#acesulfame_k_what_are_the_pros
[2] https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC5464538/
[3] https://journals.plos.org/plosone/article?id=10.1371/journal.pone.0070257
[4] https://www.cdc.gov/mmwr/preview/mmwrhtml/00000426.htm
[5] https://academic.oup.com/jnen/article/55/11/1115/2610500
[6] https://onlinelibrary.wiley.com/doi/abs/10.1002/ajim.22296
[7] https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/5411626/
[8] https://www.mfsr.sk/sk/media/tlacove-spravy/kazdy-slovak-rocne-skonzumuje-takmer-50-kg-cukru.html