Obsah článku
Co je to neurotransmiter
Neurotransmitery jsou chemičtí poslové, kteří přenášejí signál z neuronu přes synapsi do cílové buňky, kterou může být jiný neuron, svalová buňka nebo žlázová buňka. Neurotransmitery jsou chemické látky, které neuron vyrábí speciálně za účelem přenosu zprávy. [2] Neuron – mozková buňka Synapse – spojení mezi neurony Neurotransmitery jsou nezbytné pro fungování komplexních nervových systémů. Celkový počet neurotransmiterů u lidí není znám, ale dosud jich bylo identifikováno více než 500.Co je to dopamin
Dopamin je jeden z neurotransmiterů, který má v mozku, v těle (a v mysli, pozn. nevědecké vyjádření – věda zkoumá mozek a jeho funkce) mnoho funkcí. Funkce dopaminu „v mysli“ je relevantní proto, že aktivita dopaminergního systému, respektive jeho porucha, ovlivňuje i subjektivní pocity a chování člověka. I přesto, že tvorba a funkce dopaminu zahrnuje množství procesů a systémových komponent (částí mozku) a je velmi složitá, můžeme si alespoň nastínit, jak jsou tyto funkce a procesy interpretovány z laického pohledu. Dále se dozvíte něco o tom, jak může výživa přispět k optimálním podmínkám pro tvorbu dopaminu.Funkce dopaminu
Na praktické úrovni každodenního života by se funkce dopaminu dala vyjádřit následovně: Dopamin je chemická látka, která pomáhá budovat a udržovat smysluplný vztah se světem, s ostatními lidmi a se sebou samým. Jak něco takového dokáže jedna chemická látka? Opakuji – je to složité… ale… Vědecký výzkum a jeho zjištění nám přinášejí poznatky o tom, jak může být při každodenních aktivitách produkce dopaminu v mozku stimulována. A tyto poznatky mohou pomoct najít způsoby, jak tyto neurochemické aktivity využít ve svůj prospěch. Někdo dopaminu říká „hormon štěstí“. Na odborné úrovni by toto označení možná nebylo akceptováno, protože hormony a neurotransmitery nejsou jedno a totéž, i když patří do společné kategorie signálních molekul. V tomto případě však snad nebude nepřijatelné, když si přiblížíme důvody, proč někdo dopamin jako „hormon štěstí“ označuje. Štěstí jako takové by bylo pravděpodobně těžké ohraničit jednou obsáhlou vědeckou definicí, ale v případě spojení dopaminu a štěstí může platit následující: Schopnost tvořit si cíle a následovat je, být motivovaný, prožívat pozitivní pocity z neočekávaných situací, očekávání odměny a její získání, nové zkušenosti, sociální interakce, učení, kreativita a celkově schopnost starat se (o sebe, o lidi i o svět) – to vše na neurochemické úrovni zahrnuje dopamin a jeho aktivitu a zároveň to lze označit za štěstí. Jak? Abychom ukázali jak, nejprve si zodpovězme otázku, odkud dopaminergní systém pochází, respektive kde se v mozku nachází. Dopaminergní systém má původ v části mozku, která se nazývá Ventral Tegmental Area (VTA). VTA se nachází ve středním mozku. Z evolučního hlediska existoval střední mozek ještě dříve, než se vyvinul tzv. přední mozek. Přední mozek odpovídá za zpracování informací týkajících se komplexních kognitivních aktivit, smyslových a asociačních funkcí a volních motorických aktivit.[3]Dopamin v praxi
Pokud platí, že dopaminergní systém existoval ještě dříve než přední mozek, a tedy i schopnost přemýšlet, plánovat a dosahovat cílů, pak bylo potřeba lidského předchůdce „ovládat“ chemicky. (Což se navenek může jevit jako instinkt.) Podobně jako zvířata, zejména savci, k přežití nepoužívají „rozum“. Podobně mohli fungovat i naši předchůdci. Když hledali potravu, ať už kořist, nebo lesní plody, mohla se u nich v mozku stimulovat produkce dopaminu, která jim pomohla pokračovat v hledání, místo aby si sedli, nedělali nic a nakonec zemřeli hlady (nebo se sami stali kořistí). Tuto dynamiku lze pozorovat i na vědeckém experimentu s myšmi. [4] V tomto experimentu umístili vědci myš do klece s pákou, kterou když myš stiskla, pomocí speciálního optického senzoru se aktivovaly dopaminové mozkové buňky – dalo by se říct, že se zvýšila hladina dopaminu. Myši, které se naučily tuto páku mačkat, nechtěly jíst, nechtěly pít a nezajímalo je nic jiného než mačkání páky a aktivace dopaminových mozkových buněk. Jak lze tyto poznatky využít v praktickém každodenním životě? Pokud počítáme s tím, že přítomnost dopaminu v mozku vyvolává žádoucí (a příjemné) pocity a že právě to nás žene vpřed, nabízí se otázka, jak by se tyto znalosti daly využít. Nejprve se podíváme na situaci z behaviorálního, psychologického a neurochemického hlediska a poté se podíváme na to, jak můžeme správnou výživou tělu dodávat látky, ze kterých se dopamin „vyrábí“. Behaviorální, psychologická a neurochemická perspektiva Dalo by se tvrdit, že dopamin je o cílech, a stejně tak i o cestě k nim. Proto je důležité umět rozpoznat cíle, které jsou pro vás důležité a které vám v životě přinesou to, co hledáte a chcete. Následně je vhodné si tyto cíle zapsat, abyste jim dali polohmotnou podobu, která jim přidá na „reálnosti“. Kromě toho tím zabráníte tomu, aby se na tyto cíle zapomnělo, a budete je mít na očích, což vám bude připomínat jejich existenci i to, že je třeba pro jejich dosažení něco udělat. Můžete si to zkusit i na mikrocílech. Napište si třeba i cíle jako „uvařit večeři“ nebo „navštívit přítele“. A jakmile je splníte, odškrtněte si je. Tím pomůžete svému mozku nastavit se tak, aby byl orientovaný na plnění úkolů, což může zvýšit vaši disciplínu a pravděpodobnost, že dosáhnete i těch větších cílů. S těmito poznatky můžete u sebe vědomě a cíleně vyvolat chování orientované na cíl. Jakýkoliv cíl, který je pro vás důležitý, bude s největší pravděpodobností stimulovat zvýšení hladiny dopaminu ve vašem mozku. To způsobí nejen dobrý pocit sám o sobě (dopamin – „hormon štěstí“), ale zvyšuje to i pravděpodobnost dosažení cíle a následně všechny výhody a pozitiva, které dosažení cíle přináší na praktické úrovni. Je ale třeba mít se na pozoru. Aktivita dopaminu může být spojena i s pouhým fantazírováním o vašich cílech. A vy pravděpodobně nechcete, aby vám mozek „nabízel“ dopamin za obyčejné fantazírování. Chcete hmatatelné a viditelné výsledky v reálném praktickém životě. Upozornění: Prudké zvýšení dopaminu způsobují i drogy jako kokain a metamfetamin. To by mohlo vysvětlovat, proč jsou tak lákavé a proč je užívá tolik lidí po celém světě. Takové umělé, drogami stimulované zvyšování dopaminu je nebezpečné, protože může způsobit „poškození“ dopaminových receptorů, a tím narušit přirozené biochemické funkce spojené s motivací a dosahováním cílů. Jinými slovy – pokud budete tyto látky užívat dostatečně dlouho, nebudete schopni pociťovat žádnou (nebo jen velmi nízkou) motivaci a potěšení z každodenních aktivit, které jsou samozřejmostí v rámci běžného a „šťastného“ života. Většina cílů, které si stanovíte, nedokáže ani zdaleka zvýšit hladinu dopaminu tak jako tyto tvrdé drogy, a proto vás nic nebude motivovat tak jako shánění další dávky. Tato představa není příjemná, ale dostatečně ilustruje patologickou funkci dopaminergního systému a poukazuje na důležitost zachování správné funkce mozku, aby bylo možné dosahovat pokroku v životě a příjemných pocitů v srdci (?) (nebo kdekoliv jinde, kde se pocity nacházejí).Jak zvýšit hladinu dopaminu?
Jezte potraviny bohaté na fenylalanin
Fenylalanin je esenciální aminokyselina, důležitá pro zvýšení produkce dopaminu a norepinefrinu – excitačních neurotransmiterů, které mají stimulační účinky na mozkovou aktivitu a celkově povzbuzující účinky na organismus. Syntéza dopaminu začíná touto esenciální aminokyselinou fenylalaninem a ten se nachází ve většině bílkovinných jídel, jako jsou ořechy, vejce, drůbež, fazole a ryby.Jezte potraviny bohaté na tyrosin
Tyrosin je aminokyselina, která slouží jako prekurzor dopaminu, norepinefrinu a epinefrinu. Tyrosin může vznikat z aminokyseliny fenylalanin, ale najdete ho také v drůbeži, ořeších, avokádu, banánech, sýrech, dýňových a sezamových semínkách. Studie potvrzují, že množství tyrosinu ovlivňuje hladiny dopaminu, takže dostatečné množství tyrosinu může pomoct v boji s nedostatkem dopaminu. [4]Dbejte na dostatek spánku
Dostatek spánku pomáhá mozku regulovat produkci dopaminu. Ráno se hladiny dopaminu přirozeně zvyšují, což nám umožňuje probudit se a vykročit do nového dne. Ve večerních hodinách pak hladiny dopaminu klesají, aby se mozek připravil na spánek. Abyste podpořili přirozenou produkci dopaminu, snažte se chodit spát i vstávat přibližně ve stejnou dobu. [7]Zařaďte pravidelnou aktivitu
Existují tři hlavní neurotransmitery, jejichž hladiny jsou ovlivňovány fyzickou aktivitou: noradrenalin, serotonin a dopamin. Prostřednictvím těchto neurotransmiterů cvičení pozitivně ovlivňuje fungování mozku. Bylo prokázáno, že běh pomáhá chránit dopaminergní neurony a působí proti neurotoxinům. Pokud budete dodržovat a uplatňovat zdravé, progresivní aktivity, které vás přibližují k cílům, jež jsou pro vás důležité, a ideálně pokud jsou prospěšné i pro společnost, váš mozek vás „odmění“ „hormonem štěstí“, což vás bude motivovat k dalším podobným aktivitám. Znovu zdůrazňujeme důležitost stanovování a hlavně zapisování cílů, abyste zvýšili pravděpodobnost jejich dosažení.Časté otázky
Co je dopamin a jakou má funkci?
Dopamin je neurotransmiter, tedy chemický posel, který v mozku přenáší signály mezi neurony. Podílí se na motivaci, prožívání pozitivních pocitů, učení i na tom, jak vnímáme odměnu a dosahování cílů. Někdy se mu proto přezdívá „hormon štěstí“, i když z odborného hlediska jde o neurotransmiter, ne o hormon.
Jak dopamin souvisí s motivací a chováním?
Hladina dopaminu se zvyšuje, když si stanovíme cíl a pracujeme na jeho dosažení – ať už jde o velký životní plán, nebo drobný každodenní úkol. Právě proto se doporučuje cíle si zapisovat a rozdělovat na menší kroky, protože to mozek motivuje k jejich plnění. Nadměrná umělá stimulace dopaminu, například drogami, naopak může přirozenou motivaci a schopnost prožívat radost z běžných aktivit oslabit.
Jak lze přirozeně podpořit tvorbu dopaminu?
Mezi faktory, které produkci dopaminu podporují, patří pravidelný pohyb, dostatek kvalitního spánku a vyvážená strava bohatá na bílkoviny. Důležitý je i pravidelný denní režim, protože hladiny dopaminu přirozeně kolísají mezi ránem a večerem. Jde vždy o obecná doporučení – při konkrétních potížích je vhodné poradit se s lékařem nebo nutričním specialistou.
Které potraviny podporují tvorbu dopaminu?
Dopamin vzniká z aminokyselin fenylalaninu a tyrosinu, které tělo získává z bílkovinných potravin, jako jsou vejce, drůbež, ryby, luštěniny a ořechy. Tyrosin se nachází také v avokádu, banánech, sýrech nebo dýňových a sezamových semínkách. Pestrá strava s dostatkem těchto potravin tak vytváří vhodné podmínky pro přirozenou tvorbu dopaminu v těle.
