Lidé často hledají

    Endokrinní disruptory: co jsou a jak snížit expozici

    RN · 9. září 2026 · Doba čtení: 9 min
    Endokrinní disruptory: co jsou a jak snížit expozici

    Endokrinní disruptory jsou látky, které narušují hormonální (endokrinní) systém – napodobují hormony, blokují jejich receptory nebo mění jejich tvorbu a odbourávání – a tím mohou poškodit zdraví¹. Nejznámější jsou bisfenol A (BPA), ftaláty, perfluorované látky PFAS, některé pesticidy a PCB. Najdete je v plastových obalech, plechovkách, kosmetice, nepřilnavých površích i v potravinách. EU od roku 2025 postupně zakazuje BPA v materiálech, které přicházejí do styku s potravinami. Svou každodenní expozici nejvíc snížíte čerstvými potravinami, menším množstvím balených jídel a tím, že jídlo neohříváte v plastu.

    Co jsou endokrinní disruptory

    Endokrinní systém tvoří žlázy, jako je štítná žláza, nadledviny, slinivka břišní, vaječníky či varlata. Vylučují hormony, které řídí metabolismus, růst, plodnost, náladu i spánek. Hormony působí ve velmi malých koncentracích, a proto i malé zásahy zvenčí mohou mít účinek.

    Endokrinní disruptory (nazývané také hormonálně aktivní látky či látky narušující endokrinní systém) mohou:

    • napodobit hormon – navázat se na jeho receptor a spustit reakci, například jako slabý estrogen,
    • zablokovat receptor – hormon pak nemůže působit,
    • změnit tvorbu, přenos nebo odbourávání hormonů v těle.

    Odborná společnost Endocrine Society upozorňuje na dvě důležité vlastnosti: účinek nemusí růst přímo úměrně s dávkou a nejcitlivější jsou období vývoje – těhotenství, kojenecké období a puberta¹. Proto se ochrana soustředí hlavně na těhotné ženy a malé děti.

    Přírodní a umělé endokrinní disruptory

    Přírodní: fytoestrogeny

    Fytoestrogeny jsou rostlinné látky se slabým estrogenním účinkem. Nejvíc jich obsahuje sója a výrobky z ní (tofu, tempeh), lněná semínka a luštěniny. V běžné stravě je nepovažuji za důvod k obavám – sója a luštěniny jsou hodnotné potraviny. Jiné je to u doplňků s izolovanými izoflavony. EFSA v roce 2015 nenašla důkazy, že by izoflavony z doplňků ve zkoumaných dávkách poškozovaly prsní tkáň, štítnou žlázu nebo dělohu žen v období menopauzy a po ní². Při hormonální léčbě, onemocněních štítné žlázy nebo po rakovině prsu se však o jejich užívání vždy poraďte s lékařem.

    Umělé: látky z průmyslu

    Umělé endokrinní disruptory vznikají při výrobě plastů, chemikálií a přípravků na ochranu rostlin. Jsou rozšířenější a u mnoha z nich je k dispozici více důkazů o škodlivosti, proto se jim věnuje většina regulace.

    Nejznámější endokrinní disruptory a kde je najdete

    LátkaKde se nacházíStav regulace v EU
    Bisfenol A (BPA)Polykarbonátové plasty, vnitřní laky plechovek, starší lahve a nádoby, termopapír účtenekZákaz v materiálech pro styk s potravinami (nařízení 2024/3190) s přechodným obdobím do 20. 7. 2026, u některých výrobků do 20. 1. 2028³
    BPS, BPF a jiné bisfenolyNáhrady BPA v plastech a termopapíruNebezpečné bisfenoly zahrnuje tentýž zákaz³
    Ftaláty (např. DEHP, DBP)Změkčené plasty (PVC), obaly, hadičky, vinylové podlahy, vůně v kosmeticeOmezené v hračkách, kosmetice a materiálech pro styk s potravinami
    PFASNepřilnavé povrchy, impregnace textilií, obaly na rychlé občerstvení, hasicí pěny, kontaminovaná vodaLimit v pitné vodě od 12. 1. 2026, připravuje se širší omezení
    Některé pesticidyRezidua na ovoci, zelenině a obilovináchSchvalování účinných látek a limity reziduí
    PCB a PBDEStará elektrická zařízení, zpomalovače hoření v nábytku a elektronice, živočišné tukyPCB zakázané, řada PBDE zakázána

    Bisfenol A (BPA)

    Bisfenol A se z obalů uvolňuje do potravin, víc při zahřívání a u kyselých či tučných jídel. EFSA v roce 2023 přehodnotila jeho bezpečnost a snížila tolerovatelný denní příjem na 0,2 ng na kilogram tělesné hmotnosti, tedy asi 20 000krát oproti hodnotě z roku 2015. Zároveň konstatovala, že odhadovaný příjem ve všech věkových skupinách v EU tuto hranici překračuje⁴. Hlavním účinkem, který EFSA při hodnocení zohlednila, byl vliv na imunitní systém.

    Na tomto základě Evropská komise přijala nařízení (EU) 2024/3190, které zakazuje BPA a další nebezpečné bisfenoly v materiálech a předmětech určených pro styk s potravinami – v plastových nádobách, lahvích, lacích plechovek či lepidlech³. Výrobky vyrobené před koncem přechodného období se však mohou v domácnostech používat ještě roky. U náhrad BPA je třeba být obezřetný: bisfenol S a F mají ve studiích podobnou hormonální aktivitu jako BPA⁵.

    Ftaláty

    Ftaláty změkčují plasty a v kosmetice pomáhají udržet vůni. Systematický přehled studií na lidech našel souvislost expozice některým ftalátům, zejména DEHP, s ukazateli mužského reprodukčního zdraví, například s kratší anogenitální vzdáleností u chlapců, jejichž matky byly v těhotenství více exponované⁶.

    PFAS

    PFAS jsou tisíce látek s mimořádně pevnou vazbou uhlíku a fluoru. V přírodě se téměř nerozkládají, proto se jim říká „věčné chemikálie“. Do těla se dostávají hlavně potravou (ryby, vejce, maso) a pitnou vodou. EFSA v roce 2020 stanovila tolerovatelný týdenní příjem 4,4 ng na kilogram tělesné hmotnosti pro součet čtyř hlavních PFAS; za nejcitlivější účinek považuje oslabenou reakci imunitního systému na očkování u dětí⁷. Směrnice o pitné vodě od 12. 1. 2026 stanovuje limit 0,1 µg/l pro součet 20 vybraných PFAS⁸.

    Pesticidy

    Některé pesticidy mají prokázané hormonální účinky, a proto je EU neschválila nebo stáhla. U glyfosátu se hodnocení liší: Mezinárodní agentura pro výzkum rakoviny (IARC) ho v roce 2015 zařadila mezi pravděpodobné karcinogeny, EFSA v roce 2023 nenašla kritickou oblast obav, která by bránila schválení⁹. EU proto v roce 2023 obnovila jeho schválení na dalších 10 let. Rezidua pesticidů v potravinách snížíte mytím a loupáním ovoce a zeleniny. Více o látkách z prostředí najdete v článku o environmentální toxicitě.

    Jaký vliv mají endokrinní disruptory na zdraví

    Výzkum spojuje endokrinní disruptory s řadou zdravotních problémů. Síla důkazů se však liší podle látky a onemocnění – část pochází ze studií na zvířatech a z observačních studií, které neprokazují příčinu¹. Nejčastěji se zkoumají:

    • plodnost a reprodukce – kvalita spermií, vývoj pohlavních orgánů, nástup puberty,
    • metabolismus – souvislost s obezitou a cukrovkou 2. typu,
    • štítná žláza a její vliv na vývoj mozku plodu,
    • imunitní systém – například odpověď na očkování u PFAS⁷,
    • hormonálně citlivé nádory (prs, prostata).

    Není důvod k panice, ale je dobrý důvod snížit expozici tam, kde to jde snadno. Nejvíc se to vyplatí v těhotenství, při plánování těhotenství a u malých dětí.

    Jak snížit expozici endokrinním disruptorům

    Úplně se jim vyhnout nejde. Dobrou zprávou je, že poměrně jednoduché změny fungují. Ve studii, v níž rodiny tři dny jedly čerstvé potraviny bez konzerv a plastových obalů, klesla hladina BPA v moči (geometrický průměr) z 3,7 na 1,2 ng/ml a výrazně klesly i metabolity ftalátu DEHP¹⁰.

    1. Dávejte přednost čerstvým potravinám před konzervami, polotovary a jídly balenými v plastu. Inspiraci na jednoduché vaření z čerstvých surovin najdete v receptech.
    2. Neohřívejte jídlo v plastových nádobách v mikrovlnce. Při ohřevu se z plastu uvolňuje výrazně více mikroplastů a nanoplastů¹¹. Používejte sklo, keramiku nebo nerez.
    3. Horká a kyselá jídla neskladujte v plastu a poškrábané či zakalené plastové nádoby vyměňte.
    4. Na vodu a kávu používejte skleněnou nebo nerezovou lahev a hrnek.
    5. Odmítněte tištěnou účtenku, pokud ji nepotřebujete – termopapír je zdrojem bisfenolů přes pokožku.
    6. Vybírejte kosmetiku s kratším složením a méně parfémovaných výrobků, zejména v těhotenství.
    7. Poškozené nepřilnavé pánve vyměňte, alternativou je litina, nerez nebo smaltované nádobí.
    8. Větrejte a utírejte prach vlhkým hadrem – v domácím prachu se zachytávají zpomalovače hoření i ftaláty.
    9. Ovoce a zeleninu myjte a jezte pestře, aby žádná potravina nebyla hlavním zdrojem jedné látky. Zásady pestré stravy shrnuje článek zdravá výživa.
    10. Pokud máte vlastní studnu, nechte si udělat rozbor vody. Veřejné vodovody se pravidelně kontrolují.

    Pokud čekáte miminko nebo řešíte hormonální potíže a chcete si upravit stravu, můžeme to probrat na bezplatné úvodní konzultaci. Při zdravotních problémech je prvním krokem vždy lékař.


    ¹ Gore A.C. et al. “EDC-2: The Endocrine Society’s second scientific statement on endocrine-disrupting chemicals.” Endocr Rev 2015;36(6):E1–E150. doi:10.1210/er.2015-1010

    ² EFSA ANS Panel. “Risk assessment for peri- and post-menopausal women taking food supplements containing isolated isoflavones.” EFSA J 2015;13(10):4246. doi:10.2903/j.efsa.2015.4246

    ³ Nařízení Komise (EU) 2024/3190 ze dne 19. prosince 2024 o používání bisfenolu A (BPA) a jiných bisfenolů a derivátů bisfenolů v určitých materiálech a předmětech určených pro styk s potravinami. Úřední věstník EU L, 2024/3190, 31. 12. 2024. EUR-Lex, CELEX:32024R3190

    ⁴ EFSA CEP Panel, Lambré C., Barat Baviera J.M. et al. “Re-evaluation of the risks to public health related to the presence of bisphenol A (BPA) in foodstuffs.” EFSA J 2023;21(4):6857. doi:10.2903/j.efsa.2023.6857

    ⁵ Rochester J.R., Bolden A.L. “Bisphenol S and F: a systematic review and comparison of the hormonal activity of bisphenol A substitutes.” Environ Health Perspect 2015;123(7):643–650. doi:10.1289/ehp.1408989

    ⁶ Radke E.G., Braun J.M., Meeker J.D. et al. “Phthalate exposure and male reproductive outcomes: a systematic review of the human epidemiological evidence.” Environ Int 2018;121:764–793. doi:10.1016/j.envint.2018.07.029

    ⁷ EFSA CONTAM Panel, Schrenk D., Bignami M. et al. “Risk to human health related to the presence of perfluoroalkyl substances in food.” EFSA J 2020;18(9):6223. doi:10.2903/j.efsa.2020.6223

    ⁸ Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/2184 ze dne 16. prosince 2020 o jakosti vody určené k lidské spotřebě. Úřední věstník EU L 435, 23. 12. 2020. EUR-Lex, CELEX:32020L2184

    ⁹ EFSA, Álvarez F., Arena M. et al. “Peer review of the pesticide risk assessment of the active substance glyphosate.” EFSA J 2023;21(7):8164. doi:10.2903/j.efsa.2023.8164

    ¹⁰ Rudel R.A., Gray J.M., Engel C.L. et al. “Food packaging and bisphenol A and bis(2-ethyhexyl) phthalate exposure: findings from a dietary intervention.” Environ Health Perspect 2011;119(7):914–920. doi:10.1289/ehp.1003170

    ¹¹ Hussain K.A., Romanova S., Okur I. et al. “Assessing the release of microplastics and nanoplastics from plastic containers and reusable food pouches: implications for human health.” Environ Sci Technol 2023;57(26):9782–9792. doi:10.1021/acs.est.3c01942

    Časté otázky

    Endokrinní disruptory jsou látky, které narušují hormonální systém těla. Mohou napodobovat hormony, blokovat jejich receptory nebo měnit jejich tvorbu a odbourávání. Patří mezi ně například bisfenol A, ftaláty, PFAS, některé pesticidy a PCB. Nejcitlivější jsou k nim období vývoje, tedy těhotenství, kojenecký věk a puberta.

    Nejčastěji v plastových obalech a nádobách, vnitřních lacích plechovek, termopapíru pokladních účtenek, změkčených plastech z PVC, kosmetice s vůněmi, nepřilnavých a impregnovaných površích a v domácím prachu. Do těla se dostávají hlavně potravou a pitnou vodou, v menší míře přes pokožku a vdechováním. Část pochází i z reziduí pesticidů na potravinách.

    Ano, nařízení Komise (EU) 2024/3190 zakazuje bisfenol A a další nebezpečné bisfenoly v materiálech a předmětech, které přicházejí do styku s potravinami. Účinné je od 20. 1. 2025, většina výrobků měla přechodné období do 20. 7. 2026 a některé výjimky, například určité plechovky, do 20. 1. 2028. Starší výrobky se však v domácnostech mohou používat dál.

    PFAS se v přírodě a v těle téměř nerozkládají, proto se jim říká věčné chemikálie. Hromadí se v potravním řetězci a v pitné vodě. Evropský úřad pro bezpečnost potravin za nejcitlivější účinek považuje oslabenou reakci imunitního systému na očkování u dětí a stanovil tolerovatelný týdenní příjem 4,4 ng na kilogram tělesné hmotnosti pro čtyři hlavní PFAS.

    Jezte co nejvíce čerstvých potravin a méně konzerv a jídel v plastových obalech, jídlo neohřívejte v plastu, na nápoje používejte sklo nebo nerez a odmítejte tištěné účtenky. Pomáhá i kosmetika s kratším složením, větrání, utírání prachu na vlhko a mytí ovoce a zeleniny. Už třídenní změna stravy ve studii výrazně snížila hladinu BPA v moči.

    Ing. Romana Nemcová

    Výživová poradkyně a koučka zdravého životního stylu. Vysokoškolské vzdělání v oboru Výživa a potraviny, praxe od roku 2015.

    Více o autorce →

    Obsah článku má informativní charakter a nenahrazuje odbornou lékařskou péči. Při zdravotních potížích se poraďte se svým lékařem.

    Komentáře

    Zatím tu není žádný komentář. Budete první?

    Přidat komentář

    Komentář se zobrazí po schválení. E-mail nezveřejňujeme.

    Konzultaci si můžete uhradit z firemních benefitů

    Benefit Plus, Pluxee (dříve Sodexo), Edenred i Up Déjeuner — na konzultace, jídelníčky, kurzy i poukazy.

    Další články

    Mohlo by vás zajímat

    Cookies na UzdravTelo.cz

    Nezbytné cookies potřebuji, aby web fungoval. S vaším souhlasem použiji i analytické (abych věděla, co vás zajímá) a marketingové (měření reklamy na Facebooku a Googlu). Souhlas můžete kdykoli změnit. Více o cookies