Obsah článku
Co jsou to endokrinní disruptory?
Endokrinní disruptory jsou přírodní nebo umělé látky vyskytující se v prostředí, které po vstřebání do lidského těla dokážou snižovat, zvyšovat, napodobovat nebo jinak ovlivňovat přirozenou funkci či produkci hormonů. Dokážou „oklamat“ tělo a obsadit místo (receptor), které je určené pro vaše hormony. Pokud se tato cizorodá chemická látka dostane k receptoru a nahradí „místo“, které měl „zaplnit“ některý z vašich hormonů, dá se předpokládat, že to není zrovna to, co chcete. Podrobné zkoumání mechanismů, které narušují rovnováhu vašeho těla, vyžaduje pokročilé znalosti o lidském těle i o daných chemických látkách. Ale i z laického pohledu asi netřeba dlouho přemýšlet, jestli je vám příjemná představa, že „místo“, které po tisíce let zaplňovaly látky (hormony) vytvořené přírodou souběžně s vývojem samotného těla, najednou „obsadí“ nějaká chemikálie, která vzniká při výrobě plastů nebo pesticidů a používá se tak sto, maximálně dvě stě let. Bez plastů si už asi těžko dokážeme představit život a bez chemických postřiků bychom pravděpodobně neměli tolik jídla za tak dostupné ceny, jako je tomu dnes. Takže pokud se firmy, které vyrábějí plasty a produkují potraviny, starají o to, abychom měli všechno, co potřebujeme, jistě se stejně tak starají i o to, aby byly jejich produkty bezpečné a zdravotně nezávadné. Nebo snad ne? Co kdyby se nějakým způsobem všichni spotřebitelé najednou dozvěděli, že se při výrobě plastů používají chemikálie, které mohou pronikat do těla, narušovat hormonální rovnováhu, zvyšovat riziko rakoviny, poškozovat játra nebo ledviny a podobně? Co kdyby se zjistilo, že chemické postřiky jsou na tom podobně, a navíc dokážou poškozovat střevní mikroflóru? Střevní mikroflóru, která je podle nejnovějších vědeckých poznatků zodpovědná za správné fungování mnoha systémů v těle – od imunitního až po nervový? O střevní mikroflóře a o tom, jak moc je důležitá, si můžete přečíst v tomto článku: https://uzdravtelo.cz/mikrobiom-je-mikrobiom-nas-druhy-mozek/ Kdyby lidé zjistili, že jim tyto produkty mohou potenciálně ublížit, dalo by se předpokládat, že by si dávali větší pozor na to, jak a zda s nimi budou přicházet do kontaktu. Ohrozilo by to prodeje těchto produktů? Snížilo by to zisky těchto firem? Mají tyto firmy rády své zisky? Jsou tyto firmy ochotné vzdělávat trh o potenciálních i reálných hrozbách, které jejich produkty pro člověka mohou představovat – a také představují? Na tyto otázky si bude muset každý odpovědět sám. Pokud patříte ke skupině lidí, kterým nejsou lhostejné hrozby v podobě chemických látek, následující informace jsou právě pro vás.Základní, zjednodušené informace o tom, jak funguje endokrinní (hormonální) systém
Tvorbu a funkci hormonů zajišťuje endokrinní systém. Ten se skládá z různých žláz umístěných v různých částech těla. Tyto žlázy produkují hormony, které následně ovlivňují funkci tkání, metabolismus, vývoj a růst, kognitivní funkce, náladu, reprodukční a sexuální funkce a mnohé další. Aby tyto systémy mohly správně fungovat, je důležité udržovat optimální hladiny příslušných hormonů. Jaká je souvislost mezi hormonální nerovnováhou a hubnutím? Dočtete se v tomto článku: https://uzdravtelo.cz/jak-zhubnout-rychle-a-zdrave-i-pokud-jste-to-predtim-zkouseli-a-neuspeli-jsteDělení endokrinních disruptorů
Přírodní
Mezi přírodní endokrinní disruptory patří například fytoestrogeny, které ovlivňují hladiny hormonu estrogenu. Estrogen je hormon, který reguluje menstruační cyklus, ale i reprodukční soustavu, srdce a cévy, kosti, mozek a další. (Fyto- znamená rostlinného původu, například fytonutrienty – široká skupina různých látek, které se nacházejí v rostlinách a jejichž konzumace může mít pro člověka různé benefity) Fytoestrogeny se do organismu mohou dostat spolu s potravou rostlinného původu. Mezi nejbohatší zdroje fytoestrogenů patří sója a sójové výrobky (tofu), lněná semínka nebo sušené ovoce – například meruňky, švestky a datle. Některé fytoestrogeny hladinu estrogenu zvyšují, jiné ji naopak snižují. Existují i různé doplňky stravy, které obsahují estrogen, ale vzhledem k tomu, že se účinnost a vliv jeho užívání podle vědeckých studií liší, je vhodné užívání těchto doplňků konzultovat s odborníkem. Pro někoho totiž může být suplementace estrogenem užitečná a vhodná, pro jiného zase ne. Muži by estrogen zásadně užívat neměli. U žen mohou doplňky nebo léky s estrogenem zmírnit příznaky menopauzy.[1]Umělé
Umělé endokrinní disruptory, které vznikly lidskou činností, představují podstatně větší hrozbu pro hormonální rovnováhu organismu. Je to proto, že jsou schopné narušit přirozenou rovnováhu těla mnohem výrazněji a mnohem nepředvídatelněji než například přírodní fytoestrogeny.Jaké známe endokrinní disruptory a jak se dostávají do těla?
Endokrinní disruptory se do těla mohou dostat spolu s potravou, případně při používání kosmetiky nebo jiných běžných produktů, a také při dýchání znečištěného vzduchu. Do potravy se tyto látky mohou dostat už při pěstování nebo při zpracování rostlinných plodin, případně byly přidány do krmiva hospodářských zvířat a do těla se dostávají spolu s masem nebo mléčnými výrobky. Další endokrinní disruptory mohou vznikat při průmyslové výrobě, při zpracování chemikálií nebo při výrobě plastů a do těla pronikají při kontaktu s těmito produkty. Tento článek není vyčerpávajícím seznamem látek, se kterými můžeme přicházet do kontaktu a které mohou narušovat normální hladiny a funkce hormonů. Zmíníme si ty nejznámější a nejčastěji se vyskytující endokrinní disruptory. Některé z nich jsou v některých zemích zakázané, zatímco jinde se stále používají. Některé jsou zcela zakázané, jiné naopak plně povolené. I přesto, že jsou dnes některé z těchto látek zakázané, vyplatí se studovat jejich historii – pomůže vám to pochopit, jak daná látka putuje na své cestě od „převratné, skvělé, bezpečné a účinné“ látky přes „možná škodlivou“ až po „látku, která způsobuje rakovinu, je toxická a poškozuje či ničí (byť třeba pomalu) většinu toho, co je živé a s čím přijde do kontaktu“.- Pesticidy, herbicidy, fungicidy – látky používané v zemědělství a potravinářském průmyslu k ničení škůdců, plevele a plísní. Mezi nejprodávanější herbicidy patří Roundup od společnosti Monsanto. Tento přípravek na hubení plevele obsahuje účinnou látku glyfosát, která je cytotoxická (toxická pro živé buňky) a karcinogenní[2]. Některé země používání přípravku Roundup zakázaly, v Evropské unii se ale nadále používá – povolení k jeho používání bylo uděleno do 12/2022. Kromě toxických a rakovinotvorných účinků herbicidu Roundup existují informace, které ukazují, že má u lidí vliv i na hormonální rovnováhu[3]. (Roundup by si zasloužil samostatný článek, podobně jako společnost Monsanto – tu byste měli sledovat, pokud vás zajímají potenciální chemické hrozby v prostředí vznikající z lidské činnosti.) Dále sem patří například 2,4-D, DDT, endosulfan (Indie), HCB a stovky dalších…
- Bisfenol A (BPA) – používá se při výrobě a zpracování plastů, zlepšuje materiálové vlastnosti různých plastových produktů. V Evropské unii je BPA regulovaný, přesto ho lze v různých koncentracích najít v produktech, jako jsou plastové krabičky na jídlo, hračky, ochranné brýle nebo helmy, elektronická zařízení, plechovky a další. BPA má vliv nejen na hormonální rovnováhu, ale je zároveň i toxický.[4]
- Ftaláty – další skupina chemických látek používaných při výrobě a zpracování plastů. Najdeme je v kosmetice, stavebních materiálech, textiliích, elektronických zařízeních, hračkách a dalších produktech. Kromě toho, že jsou ftaláty endokrinními disruptory, mohou poškodit játra, ledviny, plíce a reprodukční systém.[5]
- Polychlorované bifenyly (PCB) – patří mezi tzv. perzistentní polutanty, což znamená, že se v prostředí „drží“ velmi dlouho (nerozkládají se) a stejně tak se „drží“ i v tkáních živočichů a lidí. To znamená, že tyto látky mohou putovat napříč potravním řetězcem až do lidského těla.
- Perfluoralkylové a polyfluoralkylové látky (PFAS) – používané v průmyslu, například v hasicích pěnách a nepřilnavých nátěrech na pánve, papír a textil
- Polybromované difenylétery (PBDE) – používají se k výrobě zpomalovačů hoření pro výrobky pro domácnost, jako jsou čalounická pěna a koberce
Závěr
Chemických látek vytvořených člověkem je v prostředí obrovské množství. Mnohé z nich dokážou, mimo jiné, ovlivňovat hladiny a funkce hormonů ve vašem těle. Záleží jen na vás, jak moc vám záleží na tom, abyste tyto látky poznali a pokud možno zabránili jejich průniku do organismu a škodám, které mohou způsobit. Vzdělávání a konkrétní kroky vyžadují spoustu energie, času a odhodlání. Dá se předpokládat, že umělých chemikálií v prostředí každým dnem přibývá. Řada z nich je dnes považována za bezpečnou – stejně jako byly kdysi za bezpečné považovány i ty, které jsou dnes už zakázané. Informujte se, vzdělávejte se, mějte se na pozoru. Za vaše zdraví, štěstí a vitalitu to stojí. 🙂Zdroje
[1] https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC6317580/ [2] https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC6788227/ [3] https://www.oatext.com/Endocrine-disruption-and-cytotoxicity-of-Glyphosate-and-Roundup-in-human-JAr-cells-in-vitro.php [4] https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC5977157/ [5] https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC5615111/ [6]https://www.niehs.nih.gov/health/topics/agents/endocrine/index.cfm#:~:text=People%20may%20be%20exposed%20to,disrupting%20chemicals%20may%20be%20unsafe.Časté otázky
Co přesně jsou endokrinní disruptory?
Endokrinní disruptory jsou přírodní nebo umělé látky vyskytující se v prostředí, které po vstřebání do těla dokážou napodobovat, blokovat nebo jinak narušovat přirozenou funkci a produkci hormonů. Mohou tak ovlivnit metabolismus, reprodukční funkce, náladu i imunitu.
Jak se endokrinní disruptory dostávají do lidského těla?
Nejčastěji se dostávají do těla spolu s potravou – při pěstování plodin, zpracování surovin nebo přes krmivo hospodářských zvířat. Dále pronikají do těla při používání kosmetiky a plastových výrobků nebo při dýchání znečištěného vzduchu.
Jaké jsou nejznámější příklady endokrinních disruptorů?
Mezi nejčastěji zmiňované patří pesticidy a herbicidy, jako je glyfosát v přípravku Roundup, dále bisfenol A (BPA) a ftaláty používané při výrobě plastů, polychlorované bifenyly (PCB), látky PFAS z nepřilnavých nátěrů nebo polybromované difenylétery (PBDE) v pěnách a kobercích.
Dá se expozici endokrinním disruptorům reálně omezit?
Úplně se jim vyhnout není možné, ale expozici lze výrazně snížit – například omezením kontaktu s plasty, výběrem přírodní kosmetiky, čerstvých a co nejméně zpracovaných potravin a pravidelným větráním. Klíčové je se o těchto látkách informovat a vědomě volit produkty, se kterými přicházíte do kontaktu.
