10 tipů, jak se chránit proti rakovině

Obsah článku

Rakovina je závažné onemocnění, které nelze vždy vyléčit či zachytit včas. Nikdo nepozná stoprocentně účinný recept, jak tuto nemoc léčit, ale když se zaměříte na prevenci, získáte šanci uniknout.

Ako vzniká rakovina

Rakovina je proces, při kterém abnormální průběh buněčného cyklu způsobuje nekontrolovaný růst buněk. Normální buňka se mění na rakovinnou v případě mutace genů. Proliferace (dělení) buněk je vysoce regulovaný proces, při kterém se zvyšuje počet buněk, a tím se umožňuje růst tkáně. V normálním případě je tento mechanismus nezbytný pro přežití lidského organismu, ale potenciálně může život i ohrozit.

Disregulace buněčného cyklu je jedním ze základních předpokladů vzniku rakovinných buněk. Mutace DNA způsobuje, že buňka obejde všechny kontrolní body, které regulují její cyklus.

V podstatě to znamená dvě hlavní změny oproti zdravé buňce.

1. Aktivace onkogenů

- Ras gen
- Myc gen

2. Inaktivace genů potlačující nádory

- p53
- APC gen
- BRCA 1/2

Zjednodušeně řečeno - pokud se chceme chránit před rakovinou, potřebujeme chránit své buňky.

To znamená podporovat přirozenou funkci organismu přijímáním látek, které potřebuje, a vyhýbání se látkám, které jeho funkci narušují.

„V roce 1997, čtyři vědci, Higgins, Muir, Doll, Peto přednesli důkazy, podle kterých je 80 % rakovin způsobeno environmentálními faktory.“ (Parsa 2012) [1]

10 tipů jak se chránit proti rakovině a jak proaktivně minimalizovat riziko vzniku rakoviny.

Lidské tělo je extrémně složitý komplex systémů, ale díky vědecké práci máme možnost dělat informovaná rozhodnutí v kontextu výživy a vyvarování se přítomných hrozeb v podobě toxických a karcinogenních látek v potravě.

1. Minimalizovat riziko vzniku diabetu typu 2

American Institute for Cancer Research a World Cancer Research odhadují, že 30 -40 % případů rakoviny by bylo možné předejít správnou výživou, fyzickou aktivitou a kontrolou tělesné hmotnosti. [1]

Nadměrná konzumace bílé mouky a cukru je spojena s vznikem cukrovky typu 2, která je spojena se zvýšeným rizikem výskytu rakoviny jater, jícnu, prsu a dalších. [2]

Cukrovka typu 2 také různými cestami zvyšuje zánětlivé procesy v lidském těle. Chronický zánět je kromě mnoha negativních účinků na tělo spojován i se vznikem rakoviny. [3]

2. Minimalizovat faktory, které způsobují chronický zánět

Zánět je biochemický proces, který je nezbytný při regeneraci zranění nebo při infekci. Nevhodná strava však může způsobovat chronické zánětlivé reakce, které jsou spojovány se vznikem mnoha nemocí, včetně rakoviny. Aby se chronický zánět vyléčil, je nezbytné upravit stravu.

Jedním z faktorů, který může způsobovat chronický zánět, je konzumace cukru. [4] V západní dietě jde nejčastěji o sacharózu a glukózo-fruktózový sirup.

Chronický zánět mohou způsobovat i omega-6 mastné kyseliny, lepek, ale také strava, která vyvolává dysbiózu - narušení přirozené střevní mikroflóry.

Trans tuky, zejména ze zdrojů jako je margarín nebo smažená jídla, patří mezi další látky vyvolávající zánětlivé reakce. [5]

Podobně to platí i v případě rafinovaných sacharidů, alkoholu a zpracovaných masných výrobků.

3. Minimalizovat konzumaci zpracovaných masných výrobků

Zpracované masné výrobky zahrnují všechny masné výrobky, u jejichž zpracování byly použity konzervanty, zvýrazňovače chuti a jiná aditiva. Tyto látky mají zajistit a upravit trvanlivost, konzistenci, barvu a chuť produktu.

Epidemiologické studie ukazují, že lidé, kteří pravidelně konzumují tyto výrobky, mají o 20 - 50 % zvýšené riziko vzniku rakoviny v porovnání s lidmi, kteří zpracované masné výrobky nekonzumují. [6].

Kromě toho, že zpracované maso způsobuje zánětlivé reakce, ke zvýšení trvanlivosti se používá dusitan sodný. Dusitan sodný je spojován se zvýšeným rizikem vzniku kolorektálního karcinomu [7] - jednou z předních příčin úmrtí na rakovinu v USA a západní Evropě.

Jedná se o slaninu, salámy, šunky, párky, konzervované maso a podobně.

4. Minimalizovat konzumaci alkoholu

Alkohol byl klasifikován jako karcinogen skupiny 1. Nachází se v seznamu mezi látkami jako anorganický arsen, ethylenoxid, formaldehyd, PCB látky, tabákový kouř a zpracované masné výrobky.

Při zpracování ethyl-alkoholu v játrech se produkuje karcinogenní látka acetaldehyd. Dlouhodobé vystavení zvýšeným hladinám acetaldehydu způsobuje poškození genu alkohol-dehydrogenázy a v úvodu zmíněného genu BRCA. [8] To může způsobit rakovinu v horním trávicím traktu, rakovinu prsu nebo jater.

Acetaldehyd způsobuje také několik dalších genetických abnormalit, které předcházejí vzniku rakoviny. [8]

Kromě alkoholických nápojů se acetaldehyd nachází také jako jedna z nejvíce zastoupených látek v cigaretách, což znamená, že pravidelná konzumace alkoholu spojená s kouřením podstatně zvyšuje riziko vzniku rakoviny.

Téměř 5 % lidí s cirhózou jater onemocní rakovinou jater. Riziko je o 35 % vyšší u lidí, kteří spolu s konzumací alkoholu kouří. [9]

5. Minimalizovat příjem arsenu z rýže

Arsen je látka, která se nachází v přírodě v organické nebo anorganické formě. Anorganická forma arzenu je karcinogenní a vysoce toxická. [10] Anorganický arsen způsobuje kontaminaci vody a akumulaci v biologických systémech (rostliny, zemědělská zvířata). Znečištění arzenem způsobuje rovněž i průmyslová aktivita a pesticidy.

Rýže akumuluje arzen kvůli tomu, že roste ponořená ve vodě. Neustálý kontakt s kontaminovanou vodou způsobuje, že se arzen dostane do zrnek rýže a následně do lidského organismu. [11]

Množství arsenu nacházejícího se v rýži je závislé na míře kontaminace prostředí, ve kterém je rýže pěstována.

Arsen se sice řadí mezi karcinogeny 1. stupně, ale z objektivního a statistického hlediska, v rýži nepředstavuje takovou hrozbu jako například cigaretový kouř nebo zpracované masné výrobky.

Tip číslo 5 je důležitý z jiných důvodů.

Poukazuje na cestu kterou se škodlivé, karcinogenní látky mohou dostat do lidského těla spolu s jídlem.
To znamená, že kromě arzenu je třeba vzdělávat se v této oblasti i co se týče jiných potenciálně nebezpečných látek vznikajících průmyslovou činností, a které mohou kontaminovat potravu.

Mnohé znečišťující látky, včetně arsenu se řadí mezi tzv. perzistentní polutanty. To znamená, že pokud je jimi jednou prostředí kontaminováno, zůstávají v něm velmi dlouho a mají potenciál akumulovat se i v produktech, které jsou určeny ke konzumaci.

6. Konzumovat zeleninu a ovoce

Důkazy o pozitivním vlivu konzumace zeleniny a ovoce na prevenci rakoviny jsou mimořádně konzistentní. [12]

Pokud se jedná o zeleninu a její vliv na lidské tělo - tento vztah je složitý. Důkazy o pozitivním vlivu zeleniny jsou prakticky nevyvratitelné, ale mechanismy účinků jsou složité. Rostlinné potraviny například obsahují, na rozdíl od rafinované bílé mouky, masa a mléčných výrobků, vlákninu. Luštěniny a zelenina jsou nejlepším zdrojem vlákniny.

Vláknina pomáhá udržovat zdravý trávicí trakt a mikrobiom. Ve skutečnosti, vláknina kromě své funkce při trávení představuje přímou potravu pro mikrobiom. Zdravý mikrobiom se podílí na mnoha funkcích v lidském těle a jednou z nich je i správná funkce imunitního systému. Správně fungující imunitní systém dokáže regulovat zánět. Chronický zánět se kromě množství jiných zdravotních problémů může podílet i na vzniku rakoviny.

Kromě toho zelenina a ovoce obsahují širokou škálu vitamínů, antioxidantů a minerálů, které jsou nezbytné k tomu, aby bylo lidské tělo vitální a schopné zabraňovat poškození DNA.

7. Sulforafan a křížová zelenina

Sulforafan je látka nacházející se zejména v zelené zelenině. Zdroje bohaté na sulforafan jsou brokolice, růžičková kapusta, zelí nebo květák.

Sulforafan má mnoho pozitivních účinků na lidský organismus. Pomáhá snižovat poškození buněk volnými radikály, chránit DNA před poškozením, snižovat zánět a zpomalovat růst rakovinných buněk. [13]

Sulforafan je látka, která pomáhá více protinádorovými mechanismy snižovat riziko vzniku rakoviny. Mezi ně patří indukce apoptózy - programované usmrcení buňky, která je poškozena - zastavení buněčného cyklu nebo epigenetické regulace. [14]

Křížová zelenina je také bohatá na folát, vitaminy C, E, a K. Dále obsahuje fytonutrienty, které stejně pomáhají snižovat riziko vzniku rakoviny a pomáhají regulovat zánětlivé procesy.

8. Zelenina z rodu allium

„Zelenina z rodu allium a její komponenty mají efekt na každé stádium karcinogeneze a ovlivňují mnoho biologických procesů, které modifikují riziko vzniku rakoviny.“ (Nicastro H., Ross S., Milner J., 2015) [15]

Rod allium zahrnuje česnek, cibuli, šalotku, pórek a pažitku.

Tyto zeleniny obsahují řadu bioaktivních látek, včetně flavonoidů, oligosacharidů, arginin a selen.
Většinu zdravotních benefitů těchto zelenin však přinášejí síru obsahující komponenty.

Důkazy podporují ochranné účinky česneku při rakovině žaludku, prsu a kolorektálního karcinomu. Ochranné účinky se zdají být propojeny s přítomností organosírových látek, zejména allylových derivátů které, jak bylo prokázáno, potlačují karcinogenezi. [16]

Studie přinášejí přesvědčivé důkazy o tom, že česnek a cibule a jejich sirné látky upravují biologické procesy v nádorech a v mikroprostředí těchto nádorů nebo předrakovinných buněk a tím snižuje riziko šíření rakoviny. [17]

9. Lněná semínka

Lněná semínka jsou bohatá na vlákninu, omega-3 a bílkoviny. Kromě toho obsahují hojné množství některých vitaminů a minerálů.
B1, B6, folát, vápník, železo, hořčík, fosfor a draslík. Avšak jednou ze skupiny látek, na které se soustředily vědecké studie, jsou lignany. Lněná semínka obsahují zhruba 800krát více lignanů než jiné rostlinné potraviny. [18]

Lignany slouží i jako antioxidant a také jako fytoestrogen. Svými mechanismy účinků dokáží snižovat riziko výskytu rakoviny.
Konzumace lněných semínek je spojována se sníženým rizikem vzniku rakoviny prsu. [19] [20]

Rozdrcená lněná semínka se prokázala jako účinná při boji s rakovinou prostaty. Proliferativní index (vznik rakovinných buněk) byl u pacientů s tímto typem rakoviny po konzumaci 30 g semínek denně po dobu 34 dní značně snížen. Apoptické indexy (odumírání rakovinných buněk) byly zvýšeny. Zjednodušeně to znamená, že konzumace lněných semínek, zejména lignanů, které obsahují, dokáží zpomalit růst a podněcovat odumírání rakovinných buněk.

Lněná semínka je vhodné konzumovat podrcená nebo ve formě prášku, kvůli jejich tvrdé slupce, která omezuje vstřebávání živin v trávicím traktu. Další z vhodných alternativ pro získání zdravotních benefitů je konzumovat lněné klíčky.

10. Selen

Selen je látka nezbytná pro správnou funkci lidského těla. Je to esenciální minerál, který lidské tělo musí přijímat z potravy.

Je přítomen ve více enzymech, které spouštějí reakce redukce oxidace. Selen slouží jako silný antioxidant a pomáhá chránit před poškozením DNA. Je jedním z komponentů pro tvorbu glutathionu, který je jednou z velmi důležitých látek, která se podílí na budování a regeneraci tkáně, správné funkci imunitního systému, tvorbě proteinů a dalších funkcí.

Kromě toho se podílí na snižování zánětu a ovlivňuje enzym P450, výsledkem čehož je detoxikace některých karcinogenních molekul. [21]

Náhodně randomizovaná, dvojitě slepá kontrolovaná studie prokázala, že podávání doplňků selenu (200 mikrogramů / den) mělo značně efektivní účinky při snižování výskytu rakoviny prostaty, kolorektálního karcinomu a také při snižování úmrtností těchto rakovin. [22]

Závěr

Rakovina, její prevence a terapie je složitý problém, který je ovlivňován mnoha faktory. Jak bylo zmíněno, environmentální faktory se ve značné míře podílejí na procesech probíhajících v lidském těle, v souvislosti s karcinogenezí.

Správná výživa představuje důležitou oblast zájmu pro každého, kdo chce fungovat ve zdraví a vitalitě a zároveň se chránit před rakovinou. Nutričními deficity oslabený nebo poškozený organismus má sníženou schopnost zabraňovat poškození DNA, což může zvyšovat riziko vzniku rakoviny.

Je důležité dbát, aby bylo tělo zásobené látkami, které pro svou správnou funkci potřebuje. Mnoho z těchto látek pochází ze zeleniny a ovoce. Zejména zelenina by měla tvořit podstatnou část jídelníčku. Ořechy a semínka jsou také bohatým zdrojem živin.

Tento seznam 10 tipů není vyčerpávající a existuje mnoho dalších vědeckých poznatků spojených s rakovinou, její prevencí a terapií v kontextu zdravé výživy. V následujících článcích se dočtete, jaké další látky pomáhají chránit zdraví organismu a snižovat riziko výskytu vážných chorob.