Fermentace
Fermentace je biochemický proces, při kterém mikroorganismy (bakterie, kvasinky, plísně) přeměňují cukry a další složky potravin na kyseliny, alkoholy či plyny¹. V potravinářství se využívá k prodloužení trvanlivosti, úpravě nutričních vlastností a tvorbě charakteristické chuti potravin.
Proč je fermentace důležitá?
- Živé mikroorganismy: Kysané mléčné výrobky a další nepasterizované fermentované potraviny obsahují živé bakterie mléčného kvašení; jejich možný vliv na střevní mikrobiotu a zdraví se zkoumá².
- Zvýšená stravitelnost: Fermentace snižuje obsah antinutričních látek, např. kyseliny fytové, která váže železo a zinek a omezuje jejich vstřebávání³.
- Vývoj chuti a arómatu: Organické kyseliny (mléčná, octová), alkoholy a aromatické látky vytvářejí typickou chuť a vůni fermentovaných potravin¹.
Hlavní typy fermentace
- Mléčné kvašení – převládá tvorba kyseliny mléčné (jogurt, kefír, kysané zelí)².
- Alkoholové kvašení – kvasinky (Saccharomyces cerevisiae) přeměňují cukry na etanol a CO₂ (víno, pivo)⁴.
- Octové kvašení – octové bakterie (např. Acetobacter) oxidují alkohol na kyselinu octovou (ocet, kombucha)⁵.
Jak fermentovat doma
- Základ: Čisté nádoby, kvalitní suroviny, pokojová teplota a čas podle druhu potraviny – od několika dní po několik týdnů.
- Bezpečnost: Dbejte na hygienu, přiměřené množství soli (u zeleniny přibližně 2–3 %) a kontrolu kyselosti – pH by mělo klesnout pod 4,6. Potraviny s plísní, slizem nebo neobvyklým zápachem nekonzumujte.
¹ Marco M.L. et al. “The International Scientific Association for Probiotics and Prebiotics (ISAPP) consensus statement on fermented foods.” Nat Rev Gastroenterol Hepatol 2021;18(3):196–208. doi:10.1038/s41575-020-00390-5
² Marco M.L. et al. “Health benefits of fermented foods: microbiota and beyond.” Curr Opin Biotechnol 2017;44:94–102. doi:10.1016/j.copbio.2016.11.010
³ Gupta R.K., Gangoliya S.S., Singh N.K. “Reduction of phytic acid and enhancement of bioavailable micronutrients in food grains.” J Food Sci Technol 2015;52(2):676–684. doi:10.1007/s13197-013-0978-y
⁴ Fleet G.H. “Yeast interactions and wine flavour.” Int J Food Microbiol 2003;86(1–2):11–22. doi:10.1016/S0168-1605(03)00245-9
⁵ Marsh A.J. et al. “Sequence-based analysis of the bacterial and fungal compositions of multiple kombucha (tea fungus) samples.” Food Microbiol 2014;38:171–178. doi:10.1016/j.fm.2013.09.003
Časté otázky
Fermentace je biochemický proces, při kterém mikroorganismy jako bakterie, kvasinky či plísně přeměňují cukry a další organické látky na kyseliny, plyny nebo alkoholy, nejčastěji bez přístupu vzduchu. V potravinářství se využívá k prodloužení trvanlivosti potravin, zvýšení jejich nutriční hodnoty a vytvoření charakteristické chuti.
Výzkum naznačuje, že fermentované potraviny s živými mikroorganismy mohou ovlivňovat střevní mikrobiotu, jejich konkrétní zdravotní účinky se však ještě ověřují. Fermentace také snižuje obsah antinutričních látek, jako je kyselina fytová, která omezuje vstřebávání železa a zinku.
Domácí fermentace vyžaduje čisté nádoby, kvalitní suroviny, pokojovou teplotu a čas od několika dní po několik týdnů podle druhu zeleniny. Z bezpečnostního hlediska je důležité dbát na hygienu, používat přiměřené množství soli (přibližně 2–3 %) a kontrolovat kyselost, která by měla klesnout pod pH 4,6.
Při mléčném kvašení převládá tvorba kyseliny mléčné působením bakterií, což je typické například pro jogurt, kefír nebo kysané zelí. Při alkoholovém kvašení kvasinky Saccharomyces cerevisiae přeměňují cukry na etanol a oxid uhličitý, jako je tomu při výrobě vína nebo piva.
Obsah má informativní charakter a nenahrazuje odbornou lékařskou péči. Při zdravotních potížích se poraďte se svým lékařem.
Chcete výživě rozumět do hloubky?
Ve Výživové akademii se naučíte sestavit si jídelníček sami – krok za krokem, s doživotním přístupem a zárukou vrácení peněz 14 dní.
Chci kurz
