Fermentované potraviny: 11 zdrojů probiotik
Fermentované potraviny s živými kulturami: které opravdu obsahují probiotika, proč pasterované kysané zelí ne a kolik jich jíst, abyste…
Konzultace, jídelníčky i kurzy můžete uhradit také přes Benefit Plus, Pluxee, Edenred nebo Up Déjeuner.
Zahřívací potraviny nejsou zvláštní skupina potravin. Tělo vytváří teplo při trávení každého jídla – tento jev se nazývá termogeneze po jídle a nejvýraznější je u bílkovin. Na chvíli vás zahřeje i teplé jídlo, teplý nápoj či pálivé koření, účinek je ale malý a krátký. Víc než jedna „hřejivá“ potravina zaváží pravidelné a dostatečně výživné jídlo, dostatek železa, pohyb a teplé oblečení.
Dělení potravin na „hřejivé“ a „chladivé“ pochází z tradiční čínské medicíny a ájurvédy. Je to kulturní a kuchařský systém, ne měření tělesné teploty. V tomto textu proto odděluji, co má oporu ve studiích a co je tradice, a z tipů, které jsem tu původně uvedla, ponechávám ty, které dávají smysl v běžném zimním jídelníčku.
Trávení, vstřebávání a zpracování živin stojí tělo energii a část z ní se uvolní jako teplo. Odborně se tomu říká termogeneze vyvolaná stravou. Při běžné smíšené stravě tvoří 5 až 15 % celkového denního výdeje energie.¹ Toto číslo se na internetu často uvádí jako „zrychlení metabolismu po zahřívacích potravinách“, ve skutečnosti však popisuje zpracování jakéhokoli jídla. Víc o tom, z čeho se skládá váš metabolismus a energetický výdej, najdete ve slovníku.
Živiny se v tom liší. Nejvíc energie vyžaduje zpracování bílkovin, méně sacharidů a nejméně tuků.¹ Jídlo s dostatkem bílkovin tedy vytvoří o něco víc tepla než stejně kalorické jídlo postavené na tuku. Rozdíl se však pohybuje v desítkách kilokalorií za den, ne v pocitu rozpálených rukou.
Z poradenské praxe vím, že pocit chladu se často ozve při přísných dietách, vynechávání jídel a velmi nízkém příjmu energie. Pravidelné jídlo, které vás opravdu zasytí, je proto první „zahřívací“ krok – důležitější než výběr koření.
Přehled potravin, které se nejčastěji uvádějí jako zahřívací, a toho, co o nich víme:
| Potravina nebo postup | Co se v těle děje | Co říkají studie |
|---|---|---|
| Bílkoviny (maso, ryby, vejce, luštěniny) | nejvyšší termogeneze ze všech živin | potvrzeno, účinek je malý |
| Teplé jídlo a teplé nápoje | ohřejí ústa, jícen a žaludek, pocit tepla | krátkodobé, tělo může reagovat pocením |
| Chilli (kapsaicin) | dráždí receptory tepla, mírně zvýší výdej energie | potvrzeno, účinek je malý; pocení tělo ochlazuje |
| Zázvor | pikantní chuť, v jedné malé studii mírně vyšší termogeneze po jídle | málo dat |
| Káva (kofein) | mírně a krátkodobě zvýší klidový výdej energie | potvrzeno, účinek je malý |
| Skořice, kurkuma, kmín, hřebíček | aroma a „hřejivá“ chuť | zahřívání těla se neprokázalo, jde o tradici |
| Kořenová zelenina, oves, celozrnné obiloviny | sytí, dodají vlákninu a energii na delší dobu | přímé zahřívání se neprokázalo, přínos je v sytosti a živinách |
| Alkohol | rozšíří cévy v kůži, pocit tepla | ve skutečnosti zvyšuje ztráty tepla |
Pokud chcete využít termogenezi po jídle, zařaďte do každého hlavního jídla zdroj bílkovin. Bílkoviny zároveň dobře sytí, a mezi jídly proto méně saháte po sladkém. Vhodné jsou:
Pokud maso nejíte, polévka z černých fazolí nebo čočky s trochou pálivé papriky je zimní klasika, která zasytí a dodá i vlákninu. Maso, luštěniny i vejce jsou navíc zdrojem železa, ke kterému se vrátím níže.

Teplá polévka, kaše nebo dušená zelenina vás zahřeje především tím, že je teplá. Pocit tepla je příjemný a v chladném dni má svou hodnotu, tělesnou teplotu ale ovlivní jen krátce. Zajímavý je výsledek studie, ve které muži při cvičení v místnosti pili vodu různé teploty: po horkém nápoji se víc potili a v těle jim nakonec zůstalo méně tepla než po studené vodě.² Pokud se v chladu nepotíte, teplý nápoj vás zahřeje, ale spíš pocitově a na chvíli.
Teplé nápoje mají v zimě ještě jednu úlohu: pomáhají dodržet pitný režim. V chladu bývá menší žízeň, tělo však vodu potřebuje stejně. Bylinkový či ovocný čaj, teplá voda s citronem nebo vývar se do pitného režimu počítají. Jak poskládat talíř a pitný režim na celý den, popisuji v článku o zásadách zdravé výživy.
V zimě se vyplatí připravovat i ovoce a zeleninu teplou úpravou – v páře, dušením, pečením nebo v polévce. Dobrým základem jsou kaše z ovesných vloček, jáhel, pohanky, quinoy či rýže. Inspiraci najdete v receptech na zdravé snídaně, obědy a večeře.
Kapsaicin, látka zodpovědná za pálivost chilli, dráždí v ústech receptory, které jinak reagují na teplo. Proto chilli „pálí“. Přehled studií na lidech ukázal, že kapsaicin a jeho nepálivá obdoba kapsiát mírně zvyšují výdej energie a spalování tuků, hlavně ve vyšších dávkách, účinek je ale malý.³ Pozor na paradox: výrazně pálivé jídlo vyvolá pocení a zčervenání, čímž tělo teplo spíš odvádí.
Zázvor má pikantní chuť, kterou mnozí vnímají jako hřejivou. Studií je málo. V malé pilotní studii s deseti muži s nadváhou zvýšily 2 g zázvorového prášku v horkém nápoji ke snídani termogenezi po jídle přibližně o 43 kcal a muži udávali menší hlad. Celkový klidový výdej energie se však nezměnil.⁴ Zázvorový čaj, zázvor v polévce, kari nebo v kaši je tedy chutná volba, ne však způsob, jak měřitelně zvýšit tělesnou teplotu.
Skořice k zimě patří – do kaše, pečeného jablka či čaje. Že by zvyšovala tělesnou teplotu, se ve studiích na lidech neprokázalo, její „hřejivost“ je věc chuti a tradice. Pokud ji přidáváte denně a ve větším množství, sáhněte raději po cejlonské skořici. Běžná skořice cassia obsahuje víc kumarinu, pro který Evropský úřad pro bezpečnost potravin stanovil tolerovatelný denní příjem 0,1 mg na kilogram tělesné hmotnosti.⁵

Tato koření se v tradiční čínské medicíně a ájurvédě řadí mezi hřejivá, studie o tom, že by zahřívala tělo, však chybějí. Jejich skutečný přínos je kuchařský: díky nim chutná dušená zelenina, luštěniny a polévky tak dobře, že jich sníte víc. Kurkumu se vyplatí kombinovat s černým pepřem a trochou tuku, například v kari s čočkou.

Často se uvádí, že kořenová zelenina a oves „hřejí“, protože obsahují vlákninu, která se tráví pomalu. Přímý vliv na tělesnou teplotu se neprokázal. Přesto do zimního jídelníčku patří: vláknina a komplexní sacharidy déle sytí, hladina cukru v krvi po nich stoupá pozvolněji a teplá jídla z nich jsou levná a sezonní.

Kofein mírně zvyšuje výdej energie. Ve starší studii zvýšila jedna dávka 100 mg kofeinu, což odpovídá přibližně šálku kávy, klidový metabolismus o 3 až 4 % po dobu dvou a půl hodiny.⁶ Teplá káva vás tedy na chvíli zahřeje, nečekejte ale velký účinek a při citlivosti na kofein ji po obědě kvůli spánku vynechte.
Svařené víno či „panák na zahřátí“ vyvolají příjemný pocit tepla, protože alkohol rozšíří cévy v kůži. Tělo tím však ztrácí víc tepla, v chladu navíc alkohol tlumí třes, kterým si tělo teplo vyrábí, a teplota tělesného jádra klesá rychleji.⁷ Při delším pobytu venku v mrazu je to riziko podchlazení, ne způsob, jak se zahřát.
Pokud je vám zima i v teple a neustále máte studené ruce a nohy, samotná strava to často nevyřeší. Možných příčin je víc:
Pokud zimomřivost trvá déle nebo ji provází únava, bledost či změna hmotnosti, nechte si u lékaře zkontrolovat krevní obraz, zásoby železa a štítnou žlázu. Železo nedoplňujte naslepo bez vyšetření. Ze stravy ho získáte z masa, vajec, luštěnin a celozrnných obilovin – z rostlinných zdrojů se vstřebává lépe spolu se zeleninou nebo ovocem bohatým na vitamin C.
Pokud chcete pochopit, co s výdejem energie opravdu pohne a co je mýtus, podívejte se na e-book Jak zrychlit metabolismus. A pokud je vám zima neustále a nevíte, zda to může souviset se stravou, ráda to s vámi proberu na bezplatné úvodní konzultaci.
¹ Westerterp K.R. “Diet induced thermogenesis.” Nutrition & Metabolism 2004;1(1):5. doi:10.1186/1743-7075-1-5
² Bain A.R., Lesperance N.C., Jay O. “Body heat storage during physical activity is lower with hot fluid ingestion under conditions that permit full evaporation.” Acta Physiologica 2012;206(2):98–108. doi:10.1111/j.1748-1716.2012.02452.x
³ Ludy M.J., Moore G.E., Mattes R.D. “The effects of capsaicin and capsiate on energy balance: critical review and meta-analyses of studies in humans.” Chemical Senses 2012;37(2):103–121. doi:10.1093/chemse/bjr100
⁴ Mansour M.S., Ni Y.M., Roberts A.L. et al. “Ginger consumption enhances the thermic effect of food and promotes feelings of satiety without affecting metabolic and hormonal parameters in overweight men: a pilot study.” Metabolism 2012;61(10):1347–1352. doi:10.1016/j.metabol.2012.03.016
⁵ EFSA Panel on Food Additives, Flavourings, Processing Aids and Materials in Contact with Food (AFC). “Coumarin in flavourings and other food ingredients with flavouring properties.” EFSA Journal 2008;6(10):793. doi:10.2903/j.efsa.2008.793
⁶ Dulloo A.G., Geissler C.A., Horton T. et al. “Normal caffeine consumption: influence on thermogenesis and daily energy expenditure in lean and postobese human volunteers.” American Journal of Clinical Nutrition 1989;49(1):44–50. doi:10.1093/ajcn/49.1.44
⁷ Kalant H., Lê A.D. “Effects of ethanol on thermoregulation.” Pharmacology & Therapeutics 1983;23(3):313–364. doi:10.1016/0163-7258(83)90018-9
⁸ Beard J.L., Borel M.J., Derr J. “Impaired thermoregulation and thyroid function in iron-deficiency anemia.” American Journal of Clinical Nutrition 1990;52(5):813–819. doi:10.1093/ajcn/52.5.813
⁹ Chaker L., Bianco A.C., Jonklaas J., Peeters R.P. “Hypothyroidism.” The Lancet 2017;390(10101):1550–1562. doi:10.1016/S0140-6736(17)30703-1
Nejvíc tepla vzniká při trávení bílkovin, proto v zimě pomohou jídla s masem, rybami, vejci nebo luštěninami. Krátkodobě zahřeje i teplá polévka, kaše či čaj a pálivé koření. Účinek je malý a dočasný. Důležitější je jíst pravidelně a dostatečně, hýbat se a mít dostatek železa.
Termogeneze po jídle je teplo, které tělo vytvoří při trávení a zpracování potravy. Při běžné stravě tvoří 5 až 15 % denního výdeje energie. Nejvyšší je u bílkovin, nižší u sacharidů a nejnižší u tuků. Nejde o zrychlení metabolismu konkrétní potravinou, ale o běžnou součást trávení.
Zahřívání těla zázvorem je podložené jen slabě. V malé pilotní studii s deseti muži zvýšily 2 g zázvoru v horkém nápoji termogenezi po jídle přibližně o 43 kcal, celkový klidový výdej energie se však nezměnil. Pocit tepla po zázvorovém čaji způsobuje hlavně teplý nápoj a pikantní chuť.
Neustálý pocit chladu může souviset s nedostatkem železa a anémií, sníženou činností štítné žlázy, nízkou hmotností, příliš nízkým příjmem jídla nebo nedostatkem pohybu. Pokud zimomřivost trvá déle nebo ji provází únava či bledost, nechte si u lékaře zkontrolovat krevní obraz, železo a štítnou žlázu.
Alkohol nezahřeje, i když vyvolá pocit tepla. Rozšíří cévy v kůži, tělo proto ztrácí víc tepla, a v chladu tlumí třes, kterým si tělo teplo vyrábí. Teplota tělesného jádra potom klesá rychleji. Při pobytu venku v mrazu zvyšuje alkohol riziko podchlazení.
Dělení potravin na hřejivé a chladivé pochází z tradiční čínské medicíny a ájurvédy. Mezi hřejivé se tam řadí například zázvor, skořice, hřebíček, česnek či jehněčí maso. Je to tradiční a kuchařský systém, ne výsledek měření tělesné teploty, a vědecké studie ho většinou nepotvrzují.
Obsah článku má informativní charakter a nenahrazuje odbornou lékařskou péči. Při zdravotních potížích se poraďte se svým lékařem.
Zatím tu není žádný komentář. Budete první?
Komentář se zobrazí po schválení. E-mail nezveřejňujeme.
Benefit Plus, Pluxee (dříve Sodexo), Edenred i Up Déjeuner — na konzultace, jídelníčky, kurzy i poukazy.
Fermentované potraviny s živými kulturami: které opravdu obsahují probiotika, proč pasterované kysané zelí ne a kolik jich jíst, abyste…
Kolik omega-3 denně potřebujete? Dávky EPA a DHA podle EFSA pro dospělé, děti i těhotné, horní hranice a kdy a jak dlouho omega-3 užívat.
Keto dieta prakticky: co jíst a co vynechat, jídelníček na 7 dní, jak zvládnout keto chřipku, zda opravdu pomáhá zhubnout a pro koho se…
Vyberte, které cookies mohu používat. Podrobnosti najdete v zásadách cookies.
Fungování webu, přihlášení do akademie, bezpečná platba, zapamatování tohoto výběru.